SVÁTKYZE ZAJÍMAVOSTI

Světový den oceánů

Rádi se koupete v moři? Co víte o oceánu? Víte, kdy vznikl oceán? V čem hraje oceán důležitou roli na naší planetě?

Světový den oceánů

Světový den oceánů má za úkol připomenout lidem, jak jsou oceány a moře velmi důležité pro svět. A tak byl Světový den oceánů vyhlášen v roce 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru (Brazílie). Přesněji 8. 6.. Poprvé se však začal slavit až v roce 2009. Při příležitosti Světového dne oceánů se po celém světě koná řada vzdělávacích akcí. Nyní si pojďme říct o tom, jak vznikly oceány a jak ovlivňují naši planetu. 

Mapa oceánů

Vznik oceánů

První oceány se objevily na Zemi asi před 4 miliardami let. Oceány tvoří obrovskou vodní plochu, pokrývají 361,3 milionů kilometrů čtverečních, to je více než 70 % povrchu zeměkoule. Známe 5 oceánů: Tichý (který je největší), Atlantský, Indický, Jižní a Severní ledový oceán (který je nejmenší).

Oceán před 4 miliardami let

Mořský život

Podle dat OSN žije v oceánech 0,7 až jeden milion živočišných a rostlinných druhů a miliony bakterií a virů. Značná část mořské biodiverzity, především v oblastech hlubokých moří, zůstává neprozkoumána. Ročně je popsáno na dva tisíce nových druhů.

Mořský život 

Kolébka života

Oceány ovlivňují celou naši planetu a mají vliv na klima Země. Ne nadarmo se říká, že oceány jsou kolébkou života. Téměř všechny živé organismy na zemi jsou nějakým způsobem závislé na oceánech. Oceány mají důležitou úlohu v zachování modelů klimatu a počasí, distribuci solární energie a pohlcování uhlíku. Vlivem nadměrného rybolovu, znečištění, ničení biotopů, a nově i v důsledku vznikajících hrozeb klimatických změn, dochází podle OSN k bezprecedentním ztrátám biologické rozmanitosti v oceánech.

Mořské proudy

Péče o oceány

Dlouho se lidé nestarali o oceány, neuvědomovali si, že péče o oceán je klíčová pro budoucnost planety. Velkou měrou se o ochranu moří a oceánů zasazuje Evropská unie, která v roce 2008 přijala strategii na ochranu a zachování mořského prostředí. Její snahou je zajistit, aby se všechny námořní vody EU staly do roku 2020 ekologicky zdravými.

Péče o přírodu

Oceán ovlivňuje každého

Oceán má vliv na každé zákoutí planety, na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. 40 % obyvatel světa žije ve vzdálenosti do 100 kilometrů od pobřeží. I když nemáte oceán na dosah, ovlivňuje vzduch, který dýcháte, vodu, kterou pijete a potraviny, které jíte. Oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává nám polovinu kyslíku, který dýcháme.

Tání ledovců se zrychluje

Oxid uhličitý a okyselování oceánů 

Oceány mají velkou výhodu v tom, že zpomalují postupující změnu klimatu tím, že pohlcují asi 30 % emisí oxidu uhličitého (CO2), které vznikají při spalování fosilních paliv. To však vede k jejich okyselování, které ohrožuje mořské ekosystémy. Zejména korálové útesy jsou na okyselování velmi citlivé. Už nyní je jich v ohrožení 60 %, ale toto číslo se do roku 2030 zvýší na 90 % a do roku 2050 na 100 %. Hrozí tak, že dojde k vyhynutí korýšů, korálových útesů a planktonu, tedy základu velké části mořského potravního řetězce.

Korálový útes

Hladina moří stoupá

Vlivem změny klimatu, která je způsobena lidskou činností, stoupá hladina moří. To způsobuje erozi pobřeží a ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Vzestup hladiny o půl metru by mohl na nízko položených ostrovech Karibského moře, Indického a Tichého oceánu vyhnat z domovů až 1,2 milionu lidí, a pokud by hladina stoupla o 2 metry, jejich počet by se zdvojnásobil. Stále častější a intenzivnější jsou také projevy extrémního počasí. Oceány se oteplují a to má už teď vliv na biodiverzitu, například již výše zmíněné korálové útesy. Změny v teplotě oceánů mají vliv na migrační pohyby mnoha druhů ryb (putují za chladnější vodou).

Stoupání hladiny ohrožuje lidi a jejich domovy

Odpady, odpady – palčivý problém lidstva

Podle odhadů OSN v oceánu každý rok končí kolem 8 milionů tun odpadu. Plastový odpad zabije ročně jeden milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a nespočet ryb. Zbytky plastů zůstávají v ekosystému řadu let a denně škodí tisícům mořských živočichů. Přitom ryby patří mezi důležité zdroje lidské potravy, tvoří přibližně 17 % celosvětové konzumace bílkovin. Spotřeba ryb je navíc tak vysoká, že převyšuje jejich přirozený přírůstek. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou v současné době světové zásoby ryb ze 70 % zcela vylovené nebo vyčerpané.

“Když oceán zahyne, my zahyneme!” Kpt. Paul Watson

Zisky z moře

OSN varuje, že pokud lidstvo nezmění přístup k oceánům, tak v roce 2050 bude v oceánech více plastů než ryb a plasty budou v útrobách 99 % mořských ptáků  Rybářství a akvakultura ročně přispívají světové ekonomice 100 miliardami dolarů a přibližně 260 miliony pracovních míst. Lodní dopravou se uskutečňuje více než 90 % mezinárodního obchodu. Hodnota globální ekonomiky založené na oceánech se odhaduje na 3 biliony dolarů ročně.

Tuleň zachycený v rybářské síti

 Jak pomoci k čistšímu oceánu

Určitě si říkáte, že byste chtěli pomoci oceánům, jenže žijete daleko od nich. I sebemenší změna ve prospěch oceánů v našem každodenním životě má blahý vliv. Jakými změnami můžeme pomoci oceánům? 

• Velká část odpadu, který vyprodukujeme, nakonec doputuje do oceánu. Snažte se snížit množství odpadu tím, že budete recyklovat a opakovaně používat všechno, co lze.

• Používejte recyklovatelná brčka. Zabráníte tak tomu, aby doputovala k mořským živočichům.

• Choďte nakupovat s vlastní nákupní taškou. Zapomeňte na plastové pytlíky.

• Staňte se dobrovolníky při čištění pláží a šíření povědomí o problémech způsobených odpadem v mořích.

• Máte-li příležitost jít na pláž, važte si její krásy a postarejte se o to, abyste nenarušili její harmonii ani život.

Existují i různé organizace, které se snaží vymyslet, jak recyklovat plast, který se vyskytuje v oceánech. Např. organizace swimsuit.cz z plastů vyrábí náramky. Koupí těchto náramků pomůžete k vyčištění oceánů. Nebo jiná organizace vyrábí z plastů plavky. 

Zdravý oceán 

Zdravé oceány přímo přispívají k vymýcení chudoby, zajištění potravinové bezpečnosti, zdraví a čisté vody, energie z obnovitelných zdrojů, udržitelné obživy a důstojné práce, ekonomického růstu i regulaci klimatu. Je tak nutné zamezit nadměrnému rybolovu, nezákonnému a neregulovanému lovu a destruktivním metodám rybolovu. Nyní státy, které podepsaly Pařížskou dohodu o ochraně klimatu s cílem výrazně snížit emise, které způsobují změny v oceánech, musí začít aplikovat opatření, která povedou k odolnosti vůči důsledkům okyselování oceánů a klimatické změny, jako je například stoupání hladiny moří.

Pařížská dohoda

Zajímavosti o oceánech

Nyní si povíme nejzajímavější fakta o oceánech. 

• Nejhlubší známé místo na Zemi je tzv. prohlubeň Challenger s hloubkou téměř 11 000 metrů a nachází se v Mariánském příkopu v západní části Tichého oceánu.

• 90 % veškeré sopečné činnosti se odehrává v oceánech.

• Mrtvé moře je nejnižším bodem na Zemi s výškou 396 metrů pod hladinou moře. Slanost jeho vody je téměř 34% a je 8x slanější než Atlantický oceán a 14,5 slanější než Černé moře. Vzhledem k vysokému obsahu soli je voda tak hustá, že člověk může bezpečně ležet na povrchu vody a nepotopí se.

• Tichý oceán je největší oceán a zabírá jednu třetinu zemského povrchu. Nachází se v něm přibližně 25 000 ostrovů (víc než v ostatních oceánech dohromady).

• Pod hladinou oceánů probíhá 50 až 80 % veškerého života, který existuje na Zemi. V současné době lidé prostudovali asi 10 % oceánského území.

Zdroj, foto: Chm.nature.cz, Ekolist.cz, Abicko.cz, Stoplusjednicka.cz, InStory.cz, Okdiversbali.com, Consilium. europa.eu
Editor: Magda Jandusová

Back to top button
Close