Rádi se koupete v moři? Co víte o oceánu? Víte, kdy vznikl oceán? V čem hraje oceán důležitou roli na naší planetě?
Světový den oceánů
Světový den oceánů má za úkol připomenout lidem, jak jsou oceány a moře velmi důležité pro svět. A tak byl Světový den oceánů vyhlášen v roce 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru (Brazílie). Přesněji 8. 6.. Poprvé se však začal slavit až v roce 2009. Při příležitosti Světového dne oceánů se po celém světě koná řada vzdělávacích akcí. Nyní si pojďme říct o tom, jak vznikly oceány a jak ovlivňují naši planetu.
Vznik oceánů
První oceány se objevily na Zemi asi před 4 miliardami let. Oceány tvoří obrovskou vodní plochu, pokrývají 361,3 milionů kilometrů čtverečních, to je více než 70 % povrchu zeměkoule. Známe 5 oceánů: Tichý (který je největší), Atlantský, Indický, Jižní a Severní ledový oceán (který je nejmenší).
Mořský život
Podle dat OSN žije v oceánech 0,7 až jeden milion živočišných a rostlinných druhů a miliony bakterií a virů. Značná část mořské biodiverzity, především v oblastech hlubokých moří, zůstává neprozkoumána. Ročně je popsáno na dva tisíce nových druhů.
Kolébka života
Oceány ovlivňují celou naši planetu a mají vliv na klima Země. Ne nadarmo se říká, že oceány jsou kolébkou života. Téměř všechny živé organismy na zemi jsou nějakým způsobem závislé na oceánech. Oceány mají důležitou úlohu v zachování modelů klimatu a počasí, distribuci solární energie a pohlcování uhlíku. Vlivem nadměrného rybolovu, znečištění, ničení biotopů, a nově i v důsledku vznikajících hrozeb klimatických změn, dochází podle OSN k bezprecedentním ztrátám biologické rozmanitosti v oceánech.
Péče o oceány
Dlouho se lidé nestarali o oceány, neuvědomovali si, že péče o oceán je klíčová pro budoucnost planety. Velkou měrou se o ochranu moří a oceánů zasazuje Evropská unie, která v roce 2008 přijala strategii na ochranu a zachování mořského prostředí. Její snahou je zajistit, aby se všechny námořní vody EU staly do roku 2020 ekologicky zdravými.
Oceán ovlivňuje každého
Oceán má vliv na každé zákoutí planety, na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. 40 % obyvatel světa žije ve vzdálenosti do 100 kilometrů od pobřeží. I když nemáte oceán na dosah, ovlivňuje vzduch, který dýcháte, vodu, kterou pijete a potraviny, které jíte. Oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává nám polovinu kyslíku, který dýcháme.
Oxid uhličitý a okyselování oceánů
Oceány mají velkou výhodu v tom, že zpomalují postupující změnu klimatu tím, že pohlcují asi 30 % emisí oxidu uhličitého (CO2), které vznikají při spalování fosilních paliv. To však vede k jejich okyselování, které ohrožuje mořské ekosystémy. Zejména korálové útesy jsou na okyselování velmi citlivé. Už nyní je jich v ohrožení 60 %, ale toto číslo se do roku 2030 zvýší na 90 % a do roku 2050 na 100 %. Hrozí tak, že dojde k vyhynutí korýšů, korálových útesů a planktonu, tedy základu velké části mořského potravního řetězce.
Hladina moří stoupá
Vlivem změny klimatu, která je způsobena lidskou činností, stoupá hladina moří. To způsobuje erozi pobřeží a ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Vzestup hladiny o půl metru by mohl na nízko položených ostrovech Karibského moře, Indického a Tichého oceánu vyhnat z domovů až 1,2 milionu lidí, a pokud by hladina stoupla o 2 metry, jejich počet by se zdvojnásobil. Stále častější a intenzivnější jsou také projevy extrémního počasí. Oceány se oteplují a to má už teď vliv na biodiverzitu, například již výše zmíněné korálové útesy. Změny v teplotě oceánů mají vliv na migrační pohyby mnoha druhů ryb (putují za chladnější vodou).
Odpady, odpady – palčivý problém lidstva
Podle odhadů OSN v oceánu každý rok končí kolem 8 milionů tun odpadu. Plastový odpad zabije ročně jeden milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a nespočet ryb. Zbytky plastů zůstávají v ekosystému řadu let a denně škodí tisícům mořských živočichů. Přitom ryby patří mezi důležité zdroje lidské potravy, tvoří přibližně 17 % celosvětové konzumace bílkovin. Spotřeba ryb je navíc tak vysoká, že převyšuje jejich přirozený přírůstek. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou v současné době světové zásoby ryb ze 70 % zcela vylovené nebo vyčerpané.
Zisky z moře
OSN varuje, že pokud lidstvo nezmění přístup k oceánům, tak v roce 2050 bude v oceánech více plastů než ryb a plasty budou v útrobách 99 % mořských ptáků Rybářství a akvakultura ročně přispívají světové ekonomice 100 miliardami dolarů a přibližně 260 miliony pracovních míst. Lodní dopravou se uskutečňuje více než 90 % mezinárodního obchodu. Hodnota globální ekonomiky založené na oceánech se odhaduje na 3 biliony dolarů ročně.
Jak pomoci k čistšímu oceánu
Určitě si říkáte, že byste chtěli pomoci oceánům, jenže žijete daleko od nich. I sebemenší změna ve prospěch oceánů v našem každodenním životě má blahý vliv. Jakými změnami můžeme pomoci oceánům?
• Velká část odpadu, který vyprodukujeme, nakonec doputuje do oceánu. Snažte se snížit množství odpadu tím, že budete recyklovat a opakovaně používat všechno, co lze.
• Používejte recyklovatelná brčka. Zabráníte tak tomu, aby doputovala k mořským živočichům.
• Choďte nakupovat s vlastní nákupní taškou. Zapomeňte na plastové pytlíky.
• Staňte se dobrovolníky při čištění pláží a šíření povědomí o problémech způsobených odpadem v mořích.
• Máte-li příležitost jít na pláž, važte si její krásy a postarejte se o to, abyste nenarušili její harmonii ani život.
Existují i různé organizace, které se snaží vymyslet, jak recyklovat plast, který se vyskytuje v oceánech. Např. organizace swimsuit.cz z plastů vyrábí náramky. Koupí těchto náramků pomůžete k vyčištění oceánů. Nebo jiná organizace vyrábí z plastů plavky.
Zdravý oceán
Zdravé oceány přímo přispívají k vymýcení chudoby, zajištění potravinové bezpečnosti, zdraví a čisté vody, energie z obnovitelných zdrojů, udržitelné obživy a důstojné práce, ekonomického růstu i regulaci klimatu. Je tak nutné zamezit nadměrnému rybolovu, nezákonnému a neregulovanému lovu a destruktivním metodám rybolovu. Nyní státy, které podepsaly Pařížskou dohodu o ochraně klimatu s cílem výrazně snížit emise, které způsobují změny v oceánech, musí začít aplikovat opatření, která povedou k odolnosti vůči důsledkům okyselování oceánů a klimatické změny, jako je například stoupání hladiny moří.
Zajímavosti o oceánech
Nyní si povíme nejzajímavější fakta o oceánech.
• Nejhlubší známé místo na Zemi je tzv. prohlubeň Challenger s hloubkou téměř 11 000 metrů a nachází se v Mariánském příkopu v západní části Tichého oceánu.
• 90 % veškeré sopečné činnosti se odehrává v oceánech.
• Mrtvé moře je nejnižším bodem na Zemi s výškou 396 metrů pod hladinou moře. Slanost jeho vody je téměř 34% a je 8x slanější než Atlantický oceán a 14,5 slanější než Černé moře. Vzhledem k vysokému obsahu soli je voda tak hustá, že člověk může bezpečně ležet na povrchu vody a nepotopí se.
• Tichý oceán je největší oceán a zabírá jednu třetinu zemského povrchu. Nachází se v něm přibližně 25 000 ostrovů (víc než v ostatních oceánech dohromady).
• Pod hladinou oceánů probíhá 50 až 80 % veškerého života, který existuje na Zemi. V současné době lidé prostudovali asi 10 % oceánského území.
Zdroj, foto: Chm.nature.cz, Ekolist.cz, Abicko.cz, Stoplusjednicka.cz, InStory.cz, Okdiversbali.com, Consilium. europa.eu
Editor: Magda Jandusová
