SVÁTKYZE ZAJÍMAVOSTI

Mezinárodní den porodních asistentek (+ rozhovor s porodní asistentkou)

5. května se slaví na celém světě profese porodních asistentek. Je to jedno z nejstarších povolání světa. Porodní asistentky mají v našich životech nezastupitelnou roli, neboť jsou průvodkyněmi po dobu těhotenství, porodu a celého šestinedělí. I když by se zdálo, že do moderního porodnictví porodní asistentky již nepatří, není tomu tak. Porodní asistentka je důležitá nejen pro maminku, ale i pro otce. Může významně ovlivnit celý průběh událostí a má tu moc odbourat nejistotu či strach z velké životní změny, která (budoucí) rodiče čeká. Bohužel málokdo si porodní asistentku vybírá. Podařilo se nám také vyzpovídat porodní asistentku a zjistit náhled na toto povolání z její strany. 

Původ svátku

Porodní asistentky mají svátek každý rok 5. 5. od roku 1992. Porodní asistentky ale slaví také ještě o týden později, na jejich mezinárodní den navazuje také svátek zdravotních sester (bez jakéhokoliv profesního zaměření), který se slaví každoročně 12. 5. Oba svátky mají zdůraznit hodnotu a význam zdravotních sester, které jsou v lékařství nepostradatelné. 

Kdo je to porodní asistentka?

Porodní asistentka je průvodkyně po dobu těhotenství, porodu a celého šestinedělí. Těhotné ženy se paradoxně zaměřují na výběr adekvátního porodníka místo toho, aby si vybraly vhodnou porodní asistentku. Obecně je s profesí porodní asistentky spojeno jakési skryté společenské stigma, že “je to jen sestřička na porodním sále”. Porodní asistentka má však nezastupitelnou roli a poskytuje matce (potažmo i otci) kontinuální pomoc až do věku 6. týdnů dítěte. Porodní asistentka má vysokoškolské vzdělání. Odborné vzdělání však  nestačí. Porodní asistentka musí mít vysoké sociální dovednosti a psychologické kompetence, protože kromě odborné pomoci musí být schopna dodat matce (i otci) psychickou oporu. 

PORODNÍ ASISTENTKA

Kde porodní asistentka pracuje?

Porodní asistentka může pracovat ve státním nebo soukromém sektoru. Najdete ji v porodnicích, gynekologických ordinacích, centrech porodních asistentek nebo může mít vlastní soukromou praxi. Seznam porodních asistentek naleznete na webu Unie porodních asistentek, Česká komora porodních asistentek, další tipy vám může dát gynekolog, porodnice nebo vaše zdravotní pojišťovna.  

Výběr porodní asistentky

Vybrat si správnou porodní asistentku je složitá cesta. Ale vyplatí se vám, když se výběru budete věnovat pořádně a důkladně. Porodní asistentka by měla být “stejné krevní skupiny”, měla by vám “sednout” už při prvním setkání a měli byste z ní mít dobrý pocit. Protože jedině tak se uvolníte a dovolíte asistentce s vámi pracovat během vaší důležité životní etapy. 

Role a podpora otce je pro matku velmi zásadní. 

Role porodní asistentky

Správná porodní asistentka se postará o hladký průběh předporodního, porodního a poporodního období. Poskytne psychickou podporu i mužům – otcům a umožní jim být součástí porodu.

“Víte, kdy jsem pocítila největší důvěru v porod ? Když jsem před několika lety poprvé řekla muži při korunovaci hlavičky jeho syna: “Je to vaše…” A ustoupila jsem od jeho ženy, abych mu udělala prostor. Děťátko se narodilo otci do dlaní. Jeho žena rodila poprvé a neměla žádné poranění na hrázi. A od té doby, když je to přání rodičů, rodí se jim děti do vlastních rukou.”

Otec je nedílnou součástí porodu.

Dula versus porodní asistentka

Možná jste slyšeli o dule. Dula není porodní asistentka. Je to vyškolená žena, která má certifikované vzdělání, nikoliv konkrétní zdravotní vzdělání. Spadá pod pomáhající nezdravotnické profese. Dula psychicky podporuje matku a otce ve stejném čase jako porodní asistentka. Nenahrazuje práci porodníků ani porodních asistentek, dula poskytuje rodičce tzv. doplňkovou službu.

„Dula neposlouchá srdeční akci miminka, nevyšetřuje, neměří tlak. Je tu pro ženu v té emoční rovině a jako fyzická a psychická podpora. Je s konkrétní  ženou u porodu nepřerušovaně, její přítomnost není ovlivněná koncem 12hodinové služby ani péčí o další rodící ženy. Je plně přítomná a k dispozici té jedné rodící ženě a tak, jak žena bude potřebovat.“ 

Dula psychicky a fyzicky pomáhá rodičům, je emoční podporou.

Porodní asistentky na Instagramu

S nástupem sociálních sítí vznikl potenciál propagovat cokoliv, co člověk potřeboval zviditelnit. Také porodní asistentky mají své instagramové účty, na nichž referují o své práci, o její náročnosti, o krásných výjimečných chvílích, o předsudcích, o očekávání, o realitě jejich práce. Ukazují svou práci všem bez filtru a hlavně přináší osvětu. Dost věcí se totiž dá dělat jinak, dost věcí si matka s otcem musí vybojovat, zjistit, najít sami. A aby celé to miminkovské období bylo co nejméně náročné, je důležité, aby rodiče na své cestě spolupracovali také s porodní asistentkou. Doporučujeme sledovat porodní asistentku Annu Kohoutovou nebo profil Můj zázrak

Porodní asistentka Anna Kohoutová s klientkou

Je to práce jako každá jiná a člověk pro ni musí mít vlohy, dar empatie a trochu toho sebeobětování – porodní asistentka Nora Landauerová

Proč ses rozhodla pracovat jako porodní asistentka?

O oboru porodní asistentka jsem se dozvěděla úplnou náhodou od mé tehdejší paní profesorky na gymnáziu. Pamatuji si chvíli, kdy jsem doma sedla za počítač a objevila tento pro mě neznámý obor. A od té chvíle jsem chtěla být porodní asistentka. 

Musí mít porodní asistentka vystudovanou vysokou školu?

V dnešní době je to jediná možnost, jak pracovat v oboru. Tříletý bakalářský obor na většině vysokých škol s lékařským a zdravotnickým zaměřením. Dále se hodně rozšiřuje i nabídka navazujících magisterských oborů a také specializace, jako například porodní asistentka v intenzivní péči. 

Jak snášíš práci na směny?

Směny mě nikdy nevadily, ba naopak. Už na praxi, která byla nejlepší částí mého studia na vysoké škole, jsme měly coby studentky 12 hodinové služby. Mnoho lidí si takovou dobu v práci neumí vůbec představit, ale pro mě se kolikrát stane dobou největšího relaxu. Další výhodou je, že po praktické stránce vlastně má člověk mnohem více času na osobní život. Pokud je dodržen normální počet daných hodin u celého úvazku bez přesčasů, jedná se o 12 až 14 služeb měsíčně. Měsíc má 30 dnů, takže vlastně polovina měsíce v práci a polovina měsíce doma s rodinou. Každý zdravotník to má ale jinak, někdo má více rád denní služby, někdo zase jako já ty noční. Baví mě práce v týmu a vždy jsem měla štěstí na báječný kolektiv a skvělé kolegy. A právě i proto mě má práce baví a zvládám stresově náročné chvíle či vypjaté situace.

Z čeho jsi měla naposledy největší radost v práci?

Těch radostí je více a člověk by se měl radovat z maličkostí. S každým pacientem, v mém případě ženou všech věkových kategorií, přichází nějaký příběh. Někdy smutný, někdy radostný. Naše dny teď naplňuje trochu úzkostný pocit z koronaviru, a tak mě často velice příjemně překvapí, když někdo zazvoní u dveří našeho oddělení a přinese nám něco dobrého na zub nebo jen poděkuje, že děláme svou práci. A myslím si, že je důležité si uvědomit, že opravdu děláme jen svou práci. Nemám ráda spojení zdravotníci v první linii či podobné řeči o poslání apod. Je to práce jako každá jiná a člověk pro ni musí mít vlohy, dar empatie a trochu toho sebeobětování. Proto mám největší radost, když si uvědomím, že jsem někomu pomohla, ať už radou nebo dobře odvedenou odbornou prací. 

Co je na tvé práci nejtěžší?

Nejtěžší je, jako v mnoha oborech, práce s lidmi. Lidé v dnešní době vědí mnoho o svých právech, ale málo o svých povinnostech. Každou směnu se najde několik lidí, kteří si vůbec neváží naší práce a kolikrát než deset škol by potřebovali trochu toho selského rozumu. Berou pomoc jako samozřejmost. A přitom kolikrát se stačí zamyslet nad vlastním přístupem a změnit jej. 

Na jakou situaci spojenou s tvým výkonem práce nikdy nezapomeneš? (je jedno, zda negativní nebo pozitivní)

Osobně jich mám hned několik, těch pozitivních a samozřejmě i těch negativních. Naštěstí je pořád více těch dobrých. Na to se většinou soustředím, špatné negace se snažím vyřešit ihned na místě a nebo probrat s kolegyněmi. Úsměvné až kolikrát legendární byly historky z praxe – tatínkové u porodu se postarají často o super zábavu a jejich nečekané reakce jsou k nezaplacení. Člověk hned pozná, čí to byl nápad – jestli nastávající maminky nebo jejího partnera. 🙂 V našem oboru jsou ale i smutné chvíle. Na ty se člověk nikdy dopředu nemůže připravit, ale musí se snažit je vždy po profesní stránce zvládnout a udělat pro to maximum. Nejde totiž v ten okamžik o něj, ale o pacientku, ženu či jejího partnera a taky o jejich rodiny. 

Jaký máš postoj k domácím porodům coby porodní asistentka (expertní pohled)?

Domácí porody jsou pro mě velice citlivé téma. Sama bych doma nikdy nerodila a nikdy bych se ani k takovému porodu nepostavila. Žena má sice dle mého právo se sama rozhodnout, kde bude rodit, ale s tímto rozhodnutím by měla přijmout i rizika, která toto rozhodnutí obnáší. Každý porod je jiný, každá rodička je jiná a jediné, co může být stejné, je zázemí. Zázemí, které je buďto pro porod vhodné či nikoli. Jsme vyspělá země se špičkovým zdravotním systémem, a hlavně v poslední době se především ve velkých porodnicích vrací k přirozeným porodům. Chceme maminkám umožnit být po celou dobu v kontaktu s otcem a s nově narozeným miminkem, chceme, aby porod proběhl dobře a bez komplikací. Všichni to chceme a děláme pro to maximum, ale někdy ani to maximum nestačí a vyskytnou se nečekané komplikace, které v té chvíli můžeme vyřešit jen ve vybaveném zázemí. A právě pro to malé “ale” nejsem pro plánované domácí porody. 

Pracovala jsi ve své práci s jedinci se sluchovým postižením (např. neslyšící matka či otec)?

Ano, a vždy jsme všechno společně zvládli. Když se totiž chce, jde všechno. 

Napadá tě zmínit se o něčem, co by neslyšící měli vědět a neví se o tom? 

Neslyšící to určitě vědí, ale opakování je matka moudrosti – mějte na paměti, že nejhorší je srážka s blbcem a nenechte si zkazit den. 🙂

Zdroj, foto:  Vitalia.cz, Promaminky.cz, Svatky.centrum.cz, Maminka.cz, Instagram @Annakohoutovaporodniasistentka, Duly.cz, Pixabay.com
Editor: Kristýna Mariáková

Back to top button
Close