NESLYŠÍCÍ BRITŠTÍ HERCI TO MAJÍ TĚŽKÉ VE SVÉ BRANŽI

Co je pro neslyšící herce náročné?

0

Odborová skupina pro umělce, tvůrce a odborníky

Unie umělců a tvůrců při jedné příležitosti představila tři herce se sluchovou vadou. Tito tři herci se sluchovou vadou hovořili online u této příležitosti a byla též představena kapitola z Příručky pro správnou praxi s BSL v umění. V této kapitole vysvětlují, jak mají režiséři, producenti či herci spolupracovat s herci, kteří mají sluchové postižení.

Sophie Stone

Herečka Sophie Stone se účastnila konkurzů, kde producenti hledali neslyšícího herce. Často se jí stávalo, že jí nezajistili tlumočníka. Sophie byla naštvaná, neboť jí to celé připadalo nespravedlivé. Připomínalo jí to nespravedlivý proces, ve kterém slyšící herec mohl předstírat, že je neslyšící. Stone říkala, že jako neslyšící herec „byla vždy jako outsider“ a že frustrace byla obrovská. Sophii jde o to, aby neslyšící herci hráli neslyšící osoby. Bohužel ale není žádný program, jak podporovat tyto herce. Sophie říká, že neustále bojují za vše, co potřebují, což je pro neslyšící herce obtížné, neboť mají malé zastoupení.

Neslyšící herečka – Sophie Stone

Nadia Nadarajah

Další neslyšící herečka Nadia Nadarajah uvedla, že byla často nucena zajistit si tlumočníky britského znakového jazyka (BSL) pro konkurzy s pouhým pár hodinovým předstihem, což jí ztěžovalo přípravu na konkurz. Řekla: „Ve Velké Británii je 150 000 neslyšících uživatelů znakového jazyka. Jsme viditelní, pokud jde o používání tohoto jazyka, takže pokud chodíte do práce a nakupovat, uvidíte neslyšící lidi venku na ulici; nejsme skryti.“ Řekla, že BSL musí být používán „autenticky“ v televizi, ve filmu a na jevišti. Dodala: „Je to země, která potřebuje, aby její BSL byl reprezentován přesně a autenticky.

Neslyšící herečka Nadia Nadarajah

Julian Peedle-Calloo

Julian Peedle-Calloo je nejen neslyšícím hercem, je i spisovatelem a moderátorem. Julian řekl, že v televizních programech musí být mnohem větší zastoupení neslyšících, aby odráželi realitu britského života. Řekl: „Existují neslyšící lidé, kteří pracují ve forenzní vědě, jsou neslyšící lidé, kteří pracují v Interpolu, jsou neslyšící lidé, kteří pracují u policie, v týmu vyšetřujícím podvody, v počítačových forenzních věcech atd., ale televizní programy je neprezentují.“  Dodal: „Některé produkce jsou nervózní z používání neslyšících herců a jsou nervózní z používání znakového jazyka a toho, jak bude znakový jazyk fungovat.“ Řekl však, že použití herce a tlumočníka používajícího BSL lze snadno dosáhnout a není těžké překonat obrovskou překážku. Řekl, že to je důvod, proč byl tak potěšen, že vznikla Příručka, která bude pro tento průmysl cenným zdrojem.

Neslyšící herec, spisovatel a moderátor – Julian Peedle-Calloo

Alim Jayda

Alim Jayda, herec a tlumočník BSL a autor nové Příručky pro správnou praxi s BSL v umění uvedl, že chce, aby byla přístupná všem. Alim na ní pracoval s neslyšící skupinou vedenou divadelní společností Deafinitely Theatre. Alim vypráví, že se uživatelé BSL potýkají s diskriminací. Například, že neslyšící děti jsou trestány ve škole za to, že užívají BSL. Nebo zdravotničtí pracovníci říkají rodičům, kteří se právě dozvěděli, že jejich dítě neslyší, že nemají povzbuzovat své děti k používání BSL, protože by to mohlo bránit jejich rozvoji. Řekl však: „Ve skutečnosti výzkum říká, že znakový jazyk vedle řeči napomáhá rozvoji a nebrání tomu.“ Sám Alim má rodiče neslyšící a říká, že  docházelo k rokům a rokům útlaku, které stále přetrvávají dodnes vůči uživatelům BSL.

Herec a tlumočník BSL – Alim Jayda

Pokroky

Alim si ale všímá toho, že se to mění. Pomalu, ale jistě. Řekl: „Pokud vidíme znakový jazyk zastoupený v televizi, ve filmu a na jevišti a je zastoupen v nejvyšší kvalitě, pak to má vliv, protože to znamená, že se politicky změní kultura.

Naděje

Paula Garfield, kreativní ředitelka divadla Deafinitely Theatre, uvedla, že systém orálního vzdělávání selhal. A na to doplatily tisíce, ne-li miliony, neslyšících dětí – Paula byla také jedním z nich.

Paula vypráví, že se naučila mluvit, ale když se pokusila o znakový jazyk, byla hned potrestána a nazývána opicí. To ji neuvěřitelně ovlivnilo a měla tak nízkou sebeúctu. Paula říká, že když jako šestnáctiletá opouštěla školu, měla pocit, že byla se čtením na úrovni osmiletého slyšícího dítěte. A to ji pěkně poškodilo, ale naštěstí práce v divadle jí zachránila život, neboť je to jediné místo, kde se může svobodně vyjádřit pomocí znakového jazyka. Paula doufá, že Příručka s doporučenými pokyny něco změní, protože mnoho neslyšících trpí tak dlouho a nyní je čas tuto změnu provést.

Neslyšící ředitelka divadla (Deafinitely Theatre) – Paula Garfield

Zdroj, foto: Disabilitynewservice.com, Dailyrecord.co.uk, Dadafest.co.uk, Thestage.co.uk, Britishdeafnews.co.uk
Editor: Magda Jandusová

Back to top button