ZE SVĚTA

Jak se vzdělávají neslyšící děti ve Finsku?

Finský vzdělávací systém neobsahuje speciální školství, a tak jsou děti se sluchovým postižením vzdělávány v běžných školách. Inkluze způsobila, že v celém Finsku existují pouze 3 školy, kam dochází velká část neslyšících dětí. Ty mají výhodu v tom, že na rozdíl od ostatních dětí se sluchovým postižením jsou stále součástí komunity neslyšících a je u nich podporována jazyková a kulturní identita. Jak výuka v praxi funguje a v čem jsou úskalí? A proč je u dětí se sluchovým postižením důležitá intenzivní předškolní příprava? 

Vzdělávání ve spádových školách 

Ve Finsku je uzákoněné tzv. subjektivní právo dítěte na vzdělávání ve spádové škole, která je určena podle adresy trvalého bydliště. Dítě má právo chodit do školy, která se nachází blízko jeho domova. Toto právo se týká rovněž dětí se sluchovým postižením, neboť ve Finsku speciální školy neexistují. Velmi závisí také na finanční situaci daného regionu či města. Úředníci nejsou vždy vstřícní vůči dětem se sluchovým postižením a namísto, aby je poslali do vzdálenější školy se speciálními třídami, pošlou tyto děti do spádové školy. Opačné řešení představuje pro stát totiž nadbytečné výdaje. Rodiče neslyšících dětí v podstatě nemají moc na výběr, kam zařadit své dítě. Spádová škola ale bohužel neumožňuje vhodné jazykové a kulturní prostředí pro dítě se sluchovým postižením. Dítě nemá jazykový vzor a ani vrstevníky se stejnými pocity, problémy a touhami. Pro takové dítě je náročné budovat v těchto podmínkách vlastní osobnostní hodnotu, sebevědomí a sebedůvěru. 

Ve Finsku speciální školy nejsou, děti chodí do spádových škol

Finský znakový jazyk jako vyučovací jazyk na 3 školách

Finsko má pouze 3 školy, kde je větší počet žáků se sluchovým postižením. Neznamená to, že žáci se sluchovým postižením jsou v nich většinou, naopak tvoří malou skupinu žáků se specifickými potřebami mezi ostatními žáky. Jedná se školy ve městech Helsinki, Turku a Jyväskylä. Jsou to školy, v jejichž běžných třídách je finský znakový jazyk vyučovacím jazykem. Učitelé jej ve výuce využívají bez ohledu na rozsah skupiny žáků se sluchovým postižením.

Škola v Jyväskylä

Simultánní metoda vyučování

Spousta škol zavedla ve výuce simultánní metodu. Tento typ vyučování představuje třídu, v níž jsou žáci se sluchovým postižením vzděláváni naráz dvěma učiteli – slyšícím a neslyšícím. Slyšící žáci žáci se spontánním způsobem učí znakový jazyk a neslyšící děti jsou šťastné, že přijímají učivo prostřednictvím mateřského jazyka. Finská specialistka na školství Pirkko Selin-Grönlund tomuto jevu říká “jazyková koupel”. Oba učitelé si dělí svou práci. Neslyšícímu učiteli je navíc přítomen tlumočník, který mu pomáhá jak ve výuce, tak i v rámci přípravy a různých jednáních.

Neslyšící učitel, slyšící učitel, tlumočník, rodiče, znakový jazyk = úspěšnost edukace
Pirkko Selin-Grönlund, expertka na finské školství

Tlumočníci ZJ na školách

Nejen v ČR a na Slovensku, ale také ve Finsku je nedostatek tlumočníků. Napříč celým Finskem jsou dokonce rozmanité podmínky pro práci tlumočníků znakového jazyka na školách. Např. otázka rozsahu tlumočení – má tlumočník tlumočit všechny předměty nebo pouze vybrané hodiny? Ve Finsku stále panuje mylný paradox, že neslyšící žák, který nosí kochleární implantát, si vystačí v rámci vyučování s pomocným učitelem a tlumočník finského znakového jazyka je pro něj nadbytečný.  

Materiální vybavenost pro výuku dětí se sluchovým postižením

Ve spádových školách učitelé využívají stejné učebnice jako mají ostatní žáci. Učebnice vhodné pro výuku ve znakovém jazyce skoro nejsou, je jich málo. Učitelé musí učit pomocí moderních metod, např. pomocí videomateriálů, internetového vysílání a jiných vizuálních podpůrných metod. Knihovna Svazu neslyšících ve Finsku vytvořila speciální videomateriály s různými tématy, které pomáhají mnoha učitelům ve Finsku při výuce dětí se sluchovým postižením. Někdy učitelé využívají dokonce učební materiály pro cizince, kteří se finštinu učí jako druhý jazyk.

Výuka přes internetové vysílání

Většina finských dětí má kochleární implantát

Ve Finsku je až 90% dětí s vrozeným sluchovým postižením okamžitě během 1. roku života voperován kochleární implantát. Znakový jazyk není ve Finsku vyhledáván, preferuje se inkluzivní přístup. Některá podpůrná centra pro rodiče s dětmi se sluchovým postižením dokonce znakový jazyk zakazují. 

Až 90% dětí s vrozeným SP má voperovaný KI

Důležitost kvalitní předškolní přípravy u dětí se sluchovým postižením

Ačkoliv mají neslyšící děti možnosti vzdělávání s podpůrnou péčí ze strany neslyšícího učitele nebo tlumočníka, není vždy garantována kvalita výuky. Děti se sluchovým postižením jsou ve Finsku vzdělávané podle individuálního vzdělávacího plánu, čímž se odlišují od slyšících vrstevníků. Vzdělávací úroveň nelze srovnávat. Je však jisté, že vyžadují kvalitní předškolní přípravu, o kterou se musí postarat především jejich zákonní zástupci, rodiče. Zpožděný jazykový vývoj společně s nízkými sociálními dovednostmi se dorovná, pokud dítě se sluchovým postižením nastoupí do předškolní přípravy dříve než ostatní děti. 

Studijní obor finského znakového jazyka

Před 10 lety vznikl speciální studijní obor finského znakového jazyka na univerzitě v Jyväskylä, který byl vyhrazen učitelům, kteří využívají ve výuce znakový jazyk. Tento obor však neobsahoval speciální pedagogiku. Na tomto oboru se výuka opírala o základy jazykového a kulturního fenoménu neslyšících. Obor v současné době nepřijímá další uchazeče o studium. 

Zdroj, foto: Idetskysluch.cz, Worldbank.org, VT.co, Shieldhealthcare.com, Alfabet.cz, Pinterest.com, Cochlear.com, Wikipedia.org
Editor: Kristýna Mariáková

Back to top button
Close