ZE SVĚTA

Další možná léčba ztráty sluchu se může inspirovat tentokrát u ptáků

Po rybích genech přicházejí vědci s novým výzkumem, který možná může vrátit lidem se ztrátou sluchu sluch. Na jaké zvíře se vědci tentokrát zaměřili?

Amanda Janesick

Vědkyně Amanda Janesick z Univerzity Stanford (Kalifornie, USA) říká, že ptáci jsou zajímaví tím, že  na rozdíl od lidí nemohou ztratit sluch. Amanda se poslední tři roky snaží přijít na kloub tomu, proč ptáci neztrácí sluch. Amanda doufá, že jednou najde způsob, jak vrátit lidem se ztrátou sluchu sluch. Proč se tím Amanda zabývá? Sama se totiž narodila s mírnější formou vrozené sluchové vady. 

Amanda Janesick

Ptáci

Jak bylo napsáno výše, ptáci neztrácí sluch. Ale ptáci umí i obnovovat vláskové buňky v cochlei (tzv. hlemýždi). Nejen oni, ale i některá jiná zvířata umí dokonce opakovaně obnovovat vláskové buňky. Mezi tyto zvířata patří ryby, plazi a obojživelníci. 

Ptáci

Cochlea

Cochlea, též nazývána jako hlemýžď, je dutina vnitřního ucha, která přenáší zvuky. Jakmile jsou poškozeny, vláskové buňky, které vibrují a pomáhají v hlemýždi zesilovat zvuky, jsou nenávratně pryč. Čím méně vláskových buněk je, tím se citlivost sluchu snižuje.

Lidské ucho – hlemýžď (fialově zbarvený)

Kuřata

Amanda se Stefanem Hellerem pracují pod Lékařskou fakultou ve Stanfordu a zaměřili se hlavně na kuřata. Amanda používá technologii snímkování. Při ní Amanda “osvětluje“ (snímkuje) světélkujícími barvami mnohočetné geny uvnitř hlemýždě. Díky tomu Amanda může vidět jejich umístění a rozeznat, které geny jsou aktivovány při regeneraci vláskových buněk. Z těch snímků Amanda získává poznatky, na jakém principu asi pracuje hlemýžď. 

Techniky

Kromé genetické analýzy a mikroskopie ještě využívá techniku jednobuněčné posloupnosti ribonukleové kyseliny. Tato technika dokáže přečíst jednotlivé geny obsažené ve vláskové buňce hlemýždě zdravého kuřete. Všechny tyto techniky jí pomáhají zkoumat, jak regenerace vláskové buňky vlastně funguje.

Amanda objevila několik nových genů vláskových buněk. Například zjistila, že kuřata ve srovnání se savci patrně používají naprosto odlišný nervový vysílač k převodu zvukové energie na elektrickou, která se nakonec dostává do mozku.

Hlemýžď kuřete

Hlemýžď kuřete obsahuje 10 000 senzorických vláskových buněk (zvýrazněné zelenou barvou), jenž zaznamenávají zvuk velmi podobným způsobem jako sluchové buňky v lidském uchu. Lidské sluchové buňky však na rozdíl od kuřecích nejsou schopny regenerovat, pokud jsou poškozeny. 

Hlemýžď kuřete

Regenerace schopnosti sluchu

Dosud vědci ještě nepřišli na to, jak ptáci regenerují schopnost sluchu a také proč to na rozdíl od lidí dokáží. Mirko Scheibinger, jeden z kolegů Amandy, pracuje na podobném projektu, kde zkoumá u kuřat část rovnovážného aparátu. Mirko říká, že věří, že neschopnost regenerace sluchu u lidí souvisí s tím, jak je lidské ucho složité. Když to zjednodušíme, lidské ucho má spirálovitý tvar, zatímco ptačí orgán má tvar jako banán. Orgán savců je více sofistikovanější entitou. 

Poškození hlemýždi

Jak se zkoumá poškození hlemýždě u kuřat? Amanda do uší kuřat vstříkne antibiotikum, které poškodí vláskové buňky (používá se k tomu velmi drobná jehla a vláskové buňky opět dorostou). Během dvou dnů regenerace Amanda monitoruje poškozeného hlemýždě pod mikroskopem. Amanda se domnívá, že to, co viděla, se zdá být silnou imunitní reakci na poškozenou vláskovou buňku v okolních životaschopných buňkách. Nyní se Amanda snaží pochopit, jakou roli hrají imunitní geny v regeneraci vláskových buněk.

Budoucnost

Amandě byla položena otázka, zda jejich výzkum – regenerace sluchu u zvířat, může v budoucnu pomoci lidem. Amanda doufá, že ano, ale dodává, že to může trvat léta. Pokud by k tomu došlo, tak léčba by se prováděla aplikováním chemických látek do uší pomocí injekce. Nebo další možností léčby může být úprava vlastních genů skrze genetickou léčbu.

Myši

Avšak jsou i jiní vědci, kteří si myslí, že je lepší zkoumat myši, neboť myší genom je podobný lidskému, takže jejich regenerační schopnosti by se daly snáze aplikovat na lidské genomy. Kromě podobnosti genomu myši vnímají zvuk v podobných vlnových délkách jako lidé a na krátkou dobu po narození dokáží regenerovat vláskové buňky.

Alan Cheng, další kolega Amandy, zkoumá tuto problematiku u hlodavců. Alan říká, že oba výzkumy si nekonkurují, ale pomáhají si navzájem, aby pochopili problematiku.

Alan povídá, že výzkum kuřat přinesl hodně informací (např. jak se vyvíjí naše končetiny, jak vypadá struktura kardiovaskulárního systému) či způsobů léčby, např. neurologickou regeneraci sítnice (obnova poškozených neuronů) pomocí genové léčby pro zrakově postižené. 

Alan Cheng

Zdroj: Audubon.org, Scopeblog.stanford.edu
Editor: Magda Jandusová

Back to top button
Close