Anna Bartalová: Pouze znakový jazyk nestačí.

Bývalá prezidentka ANEPS, která bojuje za znakový jazyk a důstojný život neslyšících osob, upozorňuje v magazínu Romano fórum, že bez přístupu k znakovému jazyku ztrácejí neslyšící děti nejen komunikaci, ale i šanci na plnohodnotný život. Celoživotně se zabývá integrací neslyšících osob do slovenské společnosti.

0

Anna Bartalová

Bojuje za to, aby slovenský  znakový jazyk nebyl jen pouhým symbolem, ale živým nástrojem vzdělání, identity a důstojného života osob se sluchovým postižením. V letech 2010 – 2018 vedla slovenskou organizaci ANEPS (Asociácia nepočujúcich Slovenska). Dlouhodobě bojuje za integraci neslyšících do společnosti. Je spoluzakladatelkou slovenské společnosti, která se zabývá tvorbou titulkového obsahu pro osoby se sluchovým postižením.

Portrét Anny Bartalové (Foto – RF/Jana Gombošová)

Téma o neslyšících a znakovém jazyce ve slovenském magazínu Romano fórum

Článek z magazínu Romano fórum od Denník N přináší rozhovor s neslyšící Annou Bartalovou, bývalou prezidentkou ANEPS, která upozorňuje na závažné problémy, jimž čelí neslyšící komunita na Slovensku. Bartalová zdůrazňuje, že znakový jazyk není pouze prostředkem komunikace, ale také klíčovým nástrojem pro rozvoj myšlení a identity neslyšících osob. Nedostatečný přístup k tomuto jazyku v raném dětství může vést k opožděnému rozvoji kognitivních schopností a psychickým obtížím.

Většina neslyšících dětí se narodí do slyšících rodin, kde rodiče často neovládají znakový jazyk. To znamená, že děti nemají přístup k plnohodnotné komunikaci v klíčovém období svého vývoje. Tento deficit se později projevuje v neschopnosti porozumět složitějším textům, což může vést k nedorozuměním v běžném životě, například při čtení úředních dokumentů nebo smluv.

Slabá podpora ze strany státu

Bartalová dále upozorňuje také na nedostatečnou podporu ze strany státu. Na Slovensku chybí systematické vzdělávání ve slovenském znakovém jazyce pro rodiče, pedagogy i tlumočníky. Navíc neexistují dostatečné materiály, jako jsou učebnice nebo slovníky, které by usnadnily výuku a šíření slovenského znakového jazyka. Tato situace ohrožuje samotnou existenci slovenského znakového jazyka a komplikuje integraci neslyšících osob do společnosti.

Portrét Anny Bartalové (Foto – RF/Jana Gombošová)

Experti bez znalosti znakového jazyka

Dalším problémem je nedostatek expertů, kteří by byli schopni komunikovat s neslyšícími klienty. Například psychologové často neovládají znakový jazyk, což znemožňuje nastavení efektivní terapie a může vést k chybným diagnózám. Bartalová v článku uvádí příklady, kdy byli neslyšící pacienti nesprávně hospitalizováni na psychiatrii kvůli nedorozuměním způsobeným komunikační bariérou.

Nutnost systémové změny 

Bartalová apeluje na nutnost systémových změn, které by zahrnovaly zavedení komplexního vzdělávacího systému pro slovenský znakový jazyk, zvýšení počtu kvalifikovaných tlumočníků a větší podporu ze strany státu. Zdůrazňuje, že bez těchto kroků hrozí další izolace neslyšících a ztráta jejich jazykové a kulturní identity.

Portrét Anny Bartalové (Foto – RF/Jana Gombošová)

Sluchové postižení Anny Bartalové

Anna Bartalová přišla o sluch kvůli meningitidě, kterou prodělala v raném dětství. V důsledku tohoto onemocnění zcela ohluchla. Sama podotýká, že její rodiče byli slyšící a tehdy nevěděli, jak s ní správně komunikovat. V té době neměli přístup k informacím o znakovém jazyce a chyběla také správná odborná péče. Tato osobní zkušenost ji hluboce ovlivnila a stala se jedním z důvodů, proč se později začala angažovat v oblasti práv osob se sluchovým postižením a ve vedení organizace ANEPS.

Portrét Anny Bartalové (Foto – RF/Jana Gombošová)

Zdroj, foto: Romanoforum.dennikn.sk
Editor: Kristýna Mariáková

Back to top button