V Kanadě žije 34letá neslyšící doktorka Jessica Dunkley, která se narodila neslyšícím rodičům v Torontu a jejím prvním jazykem byl americký znakový jazyk (ASL). Vyrůstala ve Vancouveru, kde později vystudovala Universitu Britské Kolumbie a získala doktorát.
Jessica vypráví, že její zájem o lékařství začal kolem věku 10 let, když od tety dostala plastovou panenku z anatomických částí, které mohla rozebrat a pak znovu složit. Rozebírání těch částí ji bavilo nejvíce, jako malá vždycky měla ráda tu operační část medicíny a to jí zůstalo doteď. Ve škole zaujatě sledovala hodiny biologie, kdy se probíhalo lidské tělo.
Její studium na vysoké škole nebylo vždy snadné, musela bojovat nejen s bariérou, ale i s nedostatkem financí pro proplácení tlumočníků a na vzdělávání pro tlumočníky. Ale Jessica se rozhodla být nejlepší studentkou, tak studovala tvrdě a zuřivě a sháněla finance pro tlumočníky.
Pomohlo jí, když její kolega řekl, že kdysi pracoval s nevidomým anesteziologem. Uvědomila si, že pokud nevidomý člověk může být anesteziolog, tak ona může být také neslyšící doktorkou. Na začátku si vybrala, že bude dermatoložkou, částečně proto, že v práci by nacházela bohaté záchytné body, které jsou vizuálně vidět a pomáhaly by jí určit diagnózu a následnou vhodnou léčbu. Částečně proto, že v Kanadě, v Britské Kolumbii, je jedinečné oddělení výzkumného střediska dermatologie. Ale v současné době si doktorka Dunkley vybrala jiný směr a pracuje v rodinné klinice v hlavním městě Edmontonu v státě Albertě.
Její výhodou je prý to, že její pacienti cítí, že mají od ní jakožto lékařky plnou a přímou pozornost. Doktorka Jessica nosí sluchadlo a je schopná odezírat a mluvit, ale také používá při své práci se slyšícimi pacienty, včetně dětí a jejich rodičů tlumočníka znakového jazyka.
Doktorka Jessica, říká, že se zajímá o zlepšení problémů v přístupu ke službám ve zdravotnictví v komunitě lidí, kteří žijí na okraji společnosti nebo lidí, kteří mají nedostatečný přístup k informacím jako neslyšící. Proto si nakonec ráda vybrala klinickou medicínu.
Podle Jessicy všechny informace jsou přístupné jenom v angličtině, a ne v rodném jazyce neslyšících, tedy v americkém znakovém jazyce, a tak snadno dochází k omylům. Nedostatek informacím lze vykompenzovat použitím tlumočníka, ale není to totéž, jako mluvit přímo s lékařem a dostávat v aktuálním čase přesné informace a odpovědi na otázky, na které se lze zeptat hned, tak jako když s neslyšícími hovoří doktorka Jessica.
Doktorka Jessica také poskytuje v různých komunitách vzdělávání a přednášky o zdraví. Jessica říká, že je takto v opravdovém kontaktu s lidmi a může jim dát naději a inspiraci. Chce, aby ji lidé vnímali jako Jessicu se vším všudy, a ne jako neslyšící doktorku.
Zdroj: H3.tv, edmontonjournal.com, theglobeandmail.com
