Ochrana přírody má pro lidstvo zásadní význam
Dne 3. března slavíme Světový den divoké přírody. Tento den byl vyhlášen 20. prosince 2013. Představitelé 68. zasedání Valného shromáždění OSN chtěli vyhlášením tohoto dne zdůraznit význam ochrany přírody pro lidstvo.
V roce 1973 sjednána klíčová úmluva na ochranu živočichů a rostlin
A proč se Světový den divoké přírody slaví právě 3. března? Dne 3. března roku 1973 byla totiž sjednána Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Letošní Světový den divoké přírody je tedy skutečně výjimečný, jelikož je i dnem padesátého výročí sjednání úmluvy CITES. Československo podepsalo tuto úmluvu 28. února 1992.
Mezinárodní obchod s rostlinami i živočichy představuje závažný problém
Úmluva CITES byla sjednána ve Washingtonu a jejím cílem je chránit ohrožené druhy živočichů a rostlin před vyhubením vlivem nadměrného využívání pro komerční účely. Účelem této dohody je kontrolovat mezinárodní obchod s volně žijícími živočichy i planě rostoucími rostlinami, který je příčinou závažného ubývání druhů na naší planetě. Asi nikoho nepřekvapí, že k úbytku živočišných i rostlinných druhů největší měrou přispívá ničení i znečišťování jejich přirozeného prostředí (stanovišť) a také klimatické změny. Hned na druhém místě je ale mezinárodní obchod s nimi.
Přírodní zdroje nejsou nevyčerpatelné
Miliardy lidí, ať už ve vyspělých či rozvojových zemích, profitují z využívání přírodních zdrojů. Ty jsou nejen zdrojem potravy, energie, surovin, ale jsou také využívány v lékařství a farmaceutickém průmyslu. A také nesmíme zapomenout, že neporušená příroda má obrovský rekreační potenciál. Přírodní zdroje však nejsou nevyčerpatelné, což ale naneštěstí bývá vědomě přehlíženo a lidstvo kvůli tomu čelí obrovskému úbytku biologické rozmanitosti. Mnoho živočišných i rostlinných druhů bylo již vyhubeno a v současné době bojuje o přežití milion druhů živočichů i rostlin! Je tedy důležité, nebrat z přírody více, než je schopna vrátit.
Partnerství pro ochranu přírody
A právě proto je tématem letošního Světového dne divoké přírody „Partnerství pro ochranu přírody“. Cílem tedy je nejen vyzdvihnout krásu divoké přírody a rozmanitých forem života, ale také poukázat na výhody, které ochrana přírody lidstvu přináší. Letošní Světový den divoké přírody má být také poctou lidem, kteří se ochraně přírody věnují. V této souvislosti Organizace spojených národů (OSN) vybízí k ochraně přírody a zdůrazňuje, že každý čin přispívající k ochraně přírody se počítá, nezávisle na tom, jak velký je: „Všechny jsou si rovny stejně.“
Pro zachování biologické rozmanitosti bude nutná rozsáhlá spolupráce
OSN dále zdůrazňuje, že s úpadkem biologické rozmanitosti nemůže bojovat sama, ale že bude zapotřebí spolupráce co největšího počtu odborníků, organizací věnujících se ochraně přírody a zejména domorodých obyvatel, kteří o ochraně přírody často vědí nejvíce. Dále zdůrazňuje, že bude také zapotřebí věnovat na ochranu přírody mnohem více finančních prostředků, než tomu bylo doposud.
Situace je opravdu vážná
O závažnosti situace svědčí i to, že na konci loňského roku byl přijat Kunmingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost. Signatáři této dohody se zavázali, že do roku 2050 desetinásobně sníží rychlost vymírání druhů. Správce rozvojového programu OSN (UNDP) Achim Steiner zmínil krásné africké přísloví: „Chcete-li jít rychle, jděte sami, chcete-li (do)jít daleko, jděte společně.“ Steiner ale zdůraznil, že situace je teď natolik vážná, že je třeba „jít daleko a rychle“.
Blýská se v Amazonii na lepší časy?
Malou jiskřičkou naděje v této neutěšené situaci je to, že byl znovuzvolen brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten prezidentem Brazílie již byl, a to v letech 2003 až 2010. Ve svém prvním veřejném proslovu slíbil, že sníží odlesňování amazonského pralesa na nulu, podpoří domorodé obyvatelstvo a bude plnit závazky vedoucí ke zmírnění klimatických změn. Když se Lula, jak mu Brazilci říkají, v roce 2003 stal prezidentem poprvé, čelil obrovskému odlesňování Amazonie. Do konce svého druhého funkčního období v roce 2010 dokázal ale míru odlesňování snížit o 67 %!
Smutné statistiky
Za předchozího prezidenta Jaira Bolsonara dosahovala devastace amazonského pralesa neuvěřitelných rozměrů. Dle oficiálních údajů bylo v letech 2019 až 2021 vykáceno 34 000 kilometrů čtverečních amazonského deštného pralesa. A navíc, téměř 99 % těchto těžeb se pohybovalo za hranou zákona. Amazonský deštný prales je ničen nejen kácením, ale také vypalováním za účelem získání pastvin a pěstebních ploch. A to nejlepší na konec. Lula získal v prezidentských volbách 50,9 % volebních hlasů, zatímco jeho protivník Jair Bolsonaro získal 49,1 % hlasů. Vidíme tedy, jak málo stačilo k tomu, aby devastace amazonského deštného pralesa pokračovala dosavadním tempem…
Zdroj, foto: Wildlifeday.org-1, Wildlifeday.org-2, Un.org, Enviweb.cz, Mzp.cz-1, Mzp.cz-2, Hrw.org, Npr.org, Pixabay.com-1, Pixabay.com-2, Pixabay.com-3, Pixabay.com-4, Pixabay.com-5, Pixabay.com-6, Pixabay.com-7, Pixabay.com-8, Treefoundation.org
Editor: Klára Šámalová
