Zesílený hmat obrovskou výhodou
32letá Alexandra Adams se se sluchovým a zrakovým postižením již narodila. Trpí těžkou ztrátou sluchu a na levém oku má necelých pět procent centrálního vidění. Minulý měsíc nastoupila do nemocnice v Dorsetu, přičemž v rozhovoru zmiňuje, že okolí jí studium lékařství vymlouvalo s tím, že se svým postižením se lékařkou stát nemůže. Nyní se však ukazuje, že je to právě naopak. Díky zesílenému hmatu si totiž dokáže poradit i v situacích, v nichž jsou její kolegové bezradní. Už nejednou se totiž stalo, že dokázala u pacientů nahmatat žílu poté, co se to jejím kolegům nepodařilo.
Stetoskop s Bluetooth
K poslechu zvuků srdce, plic a dalších vnitřních orgánů používá dr. Adams digitální stetoskop, který je se sluchadly, která nosí, propojen přes Bluetooth. Díky němu dokázala u pacienta zachytit slabý srdeční šelest, který předtím nikdo neodhalil.
Empatický přístup
Dr. Adams je však přesvědčena, že její největší předností je to, že sama strávila roky v nemocnici jako pacientka a dokáže se tak do pocitů a potřeb pacientů lépe vžít. Její vlastní zkušenost ji tak vede k tomu, že se snaží o maximálně empatický přístup ke svým pacientům, protože ví, jak moc je pro ně důležitý. „Vím, že je naprosto příšerné trčet v posteli a přijít o veškerou nezávislost a důstojnost,“ upřesňuje v rozhovoru.
Sportovní kariéra nečekaně přerušena
Než se Adams vrhla do studia medicíny, věnovala se paraplavání. Dokonce trénovala s britským plaveckým týmem na paralympijské hry v Londýně v roce 2012. Její slibně rozjetou sportovní kariéru však nečekaně zhatily závažné komplikace po jinak běžně prováděné operaci žaludku, kvůli nimž byla nakonec více než rok hospitalizována. A právě empatický přístup její ošetřující lékařky, který pro ni moc znamenal, rozhodl o tom, jakým směrem se ve svém životě vydá.
Další těžká zkouška
V době pandemie Covid-19 čelila Adams další mimořádně těžké zkoušce. Po nákaze covidem strávila v nemocnici dlouhých 17 měsíců, jelikož prodělala opakovanou plicní embolii, aspirační pneumonii a sepsi. „Trauma z tohoto je něco, co se mnou pravděpodobně zůstane po zbytek života.“ říká dr. Adams v rozhovoru. Svého snu stát se lékařkou se ani přes tyto závažné zdravotní komplikace nevzdala. Neměla to však jednoduché, jelikož čelila předsudkům. Jeden lékař jí během první stáže řekl: „Představte si, že jste pacientka. Chtěla byste, aby vás ošetřoval lékař se zdravotním postižením? Rozhodně ne.“ A musela odejít. Adams v této souvislosti dodala: „Nakonec to nebyl můj handicap, který byl překážkou. Bylo to vnímání ostatních lidí.“ Dr. Adams doufá, že její příběh změní pohled většinové společnosti na lidi s postižením a že inspiruje i ostatní lidi s postižením, aby se nebáli jít za svým snem. Závěrem rozhovoru dodává: „Jsem na sebe pyšná.“
Zdroj, foto: Dailymail.com, Pixabay.com
Editor: Klára Šámalová
