Jednostranná hluchota
Na úplnou ztrátu sluchu v levém uchu se u Soojin Han přišlo až v jejích čtyřech letech, kdy učitelé upozornili její rodiče na to, že má potíže s porozuměním. Tato světoznámá, dnes šestatřicetiletá, houslistka vysvětluje: „Je to vlastně genetické onemocnění. Má ho moje matka a měl ho i její děda. Ale je to onemocnění, které se obvykle vyskytuje ob generaci.“ Bylo proto velmi nečekané, když byl tento handicap zjištěn i u Soojin Han. Sluchový handicap však této mladé dámě nikdy nebránil jít si za svým snem a stát se houslistkou světové třídy.
Stěhování do Velké Británie
Otec této houslistky usiloval o získání doktorátu ve Spojeném království, a tak její rodina opustila Jižní Koreu, když jí byly dva roky. Soojin Han přiznala, že toto byl klíčový moment v jejím životě a že díky multikulturní výchově je tam, kde je dnes. Na housle začala hrát v osmi letech a svůj talent dále rozvíjela na hudební škole Yehudi Menuhin School, na nejstarší hudební škole Velké Británie pro děti ve věku 10 – 18 let (The Purcell School), na Oxfordské univerzitě, na světoznámé konzervatoři v Londýně (Royal Academy of Music) a na akademii komorní hudby v Německu (Kronberg Academy). Soojin Han řekla: „Vzdělávací systém ve Spojeném království vám umožňuje být sám sebou. Umožňuje vám rozvíjet osobnost od velmi mladého věku a myslím, že to bylo něco, z čeho jsem nejvíce těžila. Našla jsem se. Měla jsem možnost růst svým vlastním tempem a měla jsem prostor na seberozvoj. To je velmi důležité pro rozvoj nejen člověka, ale i umělce.“ Soojin Han přiznala, že v Koreji nejsou v tomto ohledu úplně příznivé podmínky – domnívá se, že kdyby v Koreji zůstala, houslistkou by se nestala.
Nadaná sólistka
Soojin Han vystupuje jako sólistka, hrála již s mnoha světoznámými orchestry a získala mnoho ocenění. Mnohokrát vystupovala v hlavním městě Velké Británie a jezdí na koncertní turné po Evropě a USA. Soojin Han nakonec přiznala, že neslyšet na jednou ucho není problém, ale nějakou dobu trvalo, než přišla na to, jak s tím pracovat. Když hraje v malém komorním souboru, tak to problém není. Když však vystupuje jako sólistka s velkým orchestrem, musí-li doprovázet muzikanta z dechové sekce, která je vzadu nalevo od ní, tak ho vůbec neslyší. V takových případech plně spoléhá na dirigenta.
Léčivá hudba
Posluchači, kteří již viděli vystoupení této mladé houslistky se shodují, že její tvář je při hraní plná výrazu. Je to z toho důvodu, že se s hudbou cítí hluboce propojená, z vlastní zkušenosti často říká „léčivá hudba“. Když byla jako malá nemocná, její matka jí totiž hrála hudbu. Tato talentovaná houslistka dodává: „Když jste úplně ponořeni do hudby, pak je to, jako byste byli napojeni na nějakou větší sílu. A tehdy se dějí zázraky.“
Zdroj, foto: Thenationalnews.com, Kronbergacademy.de, Youtube.com
Editor: Klára Šámalová
