Ozbrojené konflikty poškozují životní prostředí
V roce 2001 rozhodlo Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN), že 6. listopad bude každoročně Mezinárodním dnem prevence ničení životního prostředí v průběhu válek a ozbrojených konfliktů. Lidstvo totiž stále zahrnovalo mezi válečné oběti pouze mrtvé a zraněné vojáky a civilisty, zničená obydlí a živobytí, avšak škody na životním prostředí byly doposud opomíjeny. Ozbrojené konflikty mají vždy negativní dopad na životní prostředí – zanechávají za sebou neobyvatelné regiony, znečištěné podzemní vody i ovzduší, kontaminovanou půdu, hořící lesy a bohužel také zabitá zvířata. Tento významný den má tedy mimo jiné připomenout, že i v dobách války je třeba myslet na budoucnost a neničit životní prostředí.
Ruská invaze na Ukrajinu poznamenala celý svět
Ruská invaze na Ukrajinu vzbudila nebývalou pozornost veřejnosti i z hlediska negativních vlivů na životní prostředí. Rozsáhlé škody na zemědělské půdě prvotřídní kvality, na významných suchozemských a mořských chráněných územích, ale také na lidských sídlech, průmyslových zónách a energetické infrastruktuře, budou mít trvalý negativní dopad na životy civilistů a kvalitu životního prostředí. Důsledky tohoto konfliktu sahají daleko za hranice Ukrajiny. Zničením kvalitní zemědělské půdy včetně zemědělských plodin a také znemožněním vývozu potravin ze strany Ruska došlo mimo jiné k podkopání celosvětové potravinové bezpečnosti. Ukrajina je totiž díky kvalitním černozemím jedním z největších vývozců obilí na světě a bývá proto označována jako “obilnice Evropy”. Rovněž závislost celého světa na fosilních palivech uvrhla mnoho zemí do značné nejistoty. Geopolitický dopad ruské invaze na Ukrajinu navíc brání mezinárodní spolupráci směřující k ochraně přírody a řešení klimatických změn.
Využívání přírodních zdrojů vede k častým násilným konfliktům
Program OSN pro životní prostředí (United Nations Environment Programme – UNEP) zjistil, že za posledních 60 let bylo nejméně 40 procent všech konfliktů spojeno s využíváním přírodních zdrojů, mezi něž patří čím dál vzácnější zdroje jako jsou voda a úrodná půda a také dřevo, diamanty, zlato a ropa. Využívání přírodních zdrojů je bohužel častou příčinou konfliktů, ty mají navíc dvakrát vyšší pravděpodobnost opakování. V reakci na tyto závažné skutečnosti uzavřely Evropská unie a OSN v roce 2008 partnerství s cílem pomáhat chudým zemím a zaměřit se na ochranu přírodních zdrojů a předcházení těmto konfliktům.
Šetrné nakládání s přírodními zdroji je zárukou míru
Rada bezpečnosti OSN vyzdvihla, že ochrana přírody a klimatu je účinným nástrojem pro předcházení ozbrojeným konfliktům. A zdůraznila také, že trvalého míru nemůže být dosaženo, jsou-li soustavně ničeny přírodní zdroje, které zajišťují lidem živobytí a kvalitní životní prostředí. António Manuel de Oliveira Guterres, portugalský politik, diplomat a současný generální tajemník OSN, sepsal k tomuto dni následující zprávu a důležité poselství:
„Klimatická krize je také mírovou a bezpečnostní krizí. Stupňuje konflikty o přírodní zdroje, zvyšuje ceny potravin a zvyšuje geopolitické napětí. V současnosti žije přibližně každý pátý člověk v oblastech postižených křehkostí, konflikty nebo násilím. Útok na naši planetu vede k nestabilitě, vyhnání obyvatelstva, konfliktním stavům a naše hledání míru je stále obtížnější. Ochrana životního prostředí je nezbytná pro zachování míru. U příležitosti Mezinárodního dne prevence ničení životního prostředí v průběhu válek a ozbrojených konfliktů uznáváme životní prostředí jako další oběť války. Úroda bývá zapálena, studny znečištěny a půda kontaminována s cílem získat krátkodobé vojenské výhody, bohužel však s ničivými následky, které mohou přetrvat desítky let. Ochrana životního prostředí je nedílnou součástí předcházení konfliktům, budování míru a udržitelného rozvoje, protože trvalý mír nemůže existovat, pokud jsou ničeny přírodní zdroje, které zachovávají živobytí a ekosystémy.“
Zdroj, foto: Un.org-1, Un.org-2, Un.org-3, Environmentalpeacebuilding.org, Cs.wikipedia.org, Twitter.com, Newsonair.com, Pixabay.com-1, Pixabay.com-2, Pixabay.com-3
Editor: Klára Šámalová
