Martina Benišová – pedagožka
Martina Benišová, která je slyšící učitelkou, pracuje na Základní škole pro děti se sluchovým postižením v Ostravě – Porubě již 25 let. Pro iDestskysluch.cz poskytla rozhovor, v němž popisuje dlouholeté pedagogické zkušenosti. V čem vidí úskalí své profese a jaké výhody speciální školství podle ní přináší?
Jak se stala pedagožkou
Že bude učitelkou, bylo jasné už v dětství. Maminka Martiny Benišové je totiž pedagožka a byla pro ni velkým pracovním vzorem. Martinu Benišovou bavily návštěvy ve škole, kde mohla zvědavě sledovat maminčinu přípravu do práce, včetně opravování testů. Martina Benišová vystudovala střední pedagogickou školu a zpočátku pracovala krátce coby vychovatelka ve školní družině. Od roku 1994 je zaměstnaná ve stejné školské instituci, a to na Základní škole pro děti se sluchovým postižením v Ostravě – Porubě. Zde zastávala různé pracovní pozice. Během počáteční pedagogické praxe si rozšířila své pedagogické vzdělání o vysokoškolské (logopedie a surdopedie na MU Brno). Posledních 12 let pracuje jako učitelka na 1. stupni ZŠ. Znakový jazyk si osvojila postupně během působení na základní škole.
Práce s neslyšícími dětmi
Vzdělávat současné děti se sluchovým postižením je odlišné a náročnější oproti minulé generaci. Spousta dětí má přidružená, často absolutně jiná postižení. Anebo společně s dětmi, které mají sluchové postižení, jsou edukovány děti např. s narušenou komunikační schopností (každým rokem se snižuje počet čistě neslyšících dětí). Také ve třídě Benišové jsou neslyšící děti vzdělávány společně s neslyšícími dětmi, jež mají dále např. vývojovou dysfázií nebo atypický autismus. Z čehož vyplývají vyšší nároky na výuku, která musí být přizpůsobena celé heterogenní třídě. Z toho důvodu ve třídě participuje asistentka pedagoga. V takové třídě dochází k mnohočetnému střídání komunikačních systémů a výukových metod. To vyžaduje důkladnou pedagogickou přípravu a maximální pedagogickou flexibilitu i pohotovost. Pro Martinu je velmi důležitá zpětná vazba od dětí, která ji utvrzuje ve významu její pedagogické činnosti. Nejnáročnější jí přijde známkování. To moc nemusí, neboť je velmi těžké klasifikovat dítě v globálním spektru. “Každé dítě na začátku stálo na jiné startovací čáře, a to už jak při ohledu na stupeň postižení, přidružené vady či na rodinné zázemí, každé se narodilo do jiné rodiny. I přes zohlednění všech okolností je pro mě známkování stále těžké.”
Speciální školství
10letá školní docházka přináší podle Martiny Benišové velké benefity. První ročník je rozdělen do dvou ročníků, což vede k tvorbě pevného studijního základu. Mimo to dochází k dorovnání vzdělávacích, kulturních a sociálních rozdílů dítěte a třídy jako takové. Rozšířený ročník je výhodou i pro ty, kteří se rozhodnou opustit speciální školství a jít do inkluze. Dítě je více adaptabilní na změnu školního prostředí. Výuka na speciální škole je rozvržena na kratší výukové bloky, těžké předměty jako je např. český jazyk či prvouka se vyučují hned na začátku dne. Střídá se individuální a skupinová výuka. Součástí osnov je logopedická výchova (2 hod / týdně). Hudební výchova je nahrazena tzv. hudebně dramatickou výchovou, v níž se provádějí jednotlivé pohybové, hudební a komunikační techniky. Tento předmět má Martina Benišová nejraději.
Nekvalitní učebnice a písemná (zbytečná) byrokracie
Vzdělávat neslyšící děti představuje pro mnohé pedagogy velkou výzvu, neboť neexistují kvalitní a zejména aktuální učební materiály určené přímo žákům se sluchovým postižením. “Volba učebních materiálů je pro naše pedagogy nelehký úkol. Bohužel velmi málo učebnic je určeno přímo žákům se sluchovým postižením. Učebnice určené pro běžné základní školy pro nás nejsou vždy vhodné. (…) Bohužel jsou velmi staré. Nejen opotřebované, ale hlavně neaktuální. Jsou zde například pojmy a slova, která se dnes už nepoužívají. Bylo by prima, kdyby nějaký šikovný student či doktorand tyto osvědčené materiály přepracoval.” Pedagogickou činnost doprovází neustálé evidování, které vyučujícím zabere spousta času a často na úkor času, který by učitelé mohli věnovat přímo dětem. “(…) dokázala bych si představit, že místo jednoho dokumentu udělám třeba jeden pracovní list pro děti.”
Zdroj, foto: iDetskysluch.cz, Deaf-ostrava.cz, Freepik.com
Editor: Kristýna Mariáková
