První organizované sázení stromů
Historie vzniku tohoto svátku je velmi zajímavá a sahá až do 16. století. První zdokumentovaný svátek sázení stromů totiž pochází již z roku 1594, a sice ze španělské vesnice Mondoñedo, dnes známé jako Alameda de los Remedios. Tuto událost připomíná žulový památník s bronzovou deskou.
Uvědomělý kněz zorganizoval Den stromů
V novodobější historii se pak Den stromů uskutečnil v roce 1805 ve španělské vesnici Villanueva de la Sierra. Ten zde zorganizoval místní kněz Don Ramón Vacas Roxo, který si uvědomoval důležitost stromů pro životní prostředí i zdraví lidí. Tomuto knězi tak moc záleželo na stromech, že sepsal unikátní manifest a rozeslal jej do okolních měst a obcí. Tímto textem chtěl povzbudit lidi k ochraně přírody a vysazování nových stromů.
Jak vznikl Den stromů v Americe?
Den stromů byl ve Spojených státech, konkrétně v Nebrasce, poprvé slaven už v 19. století. Chcete vědět, kdo a co za tím stojí? Krajina v Nebrasce byla v té době zcela bez stromů. Jeden z prvních osadníků, J. S. Morton, začal kolem svého obydlí pěstovat různé druhy stromů, ale také keře i květiny. Tento muž však nebyl zahradník či lesní inženýr, jak bychom se mohli domnívat, ale novinář a vydavatel novin. A právě prostřednictvím novinových článků vyzýval obyvatele Nebrasky, aby následovali jeho příkladu. Ve svých článcích zdůrazňoval, že stromy chrání půdu před erozí a poskytují stín před pálícím sluncem. Osvětové články sklidily obrovský úspěch a nápad vysazovat stromy nadchl mnoho obyvatel Nebrasky. Netrvalo dlouho a zrodil se první Den stromů (The Arbor Day), a to 10. dubna 1872. V tento den bylo vysazeno přes milion stromů. Oficiálně se však Den stromů slavil až o dva roky později, kdy jej vyhlásil nebraský guvernér, a sice v den narozenin J. S. Mortona, které připadají na 22. duben. Nápad slavit Den stromů se začal postupně šířit i do dalších zemí, avšak datum oslav se odvíjí od klimatických podmínek dané země, tedy podle toho, kdy je možno stromy vysazovat.
Záchrana největšího říčního ostrova na světě pomocí stromů
Jeden z nejpůsobivějších příběhů o vysazování stromů pochází z Indie, konkrétně z největšího říčního ostrova Majuli, který se nachází uprostřed řeky Brahmaputra. Tento ostrov je ohrožován silnými proudy vody i pravidelnými záplavami, které odtrhávají a odnášejí kusy ostrova včetně vegetace a živočichů. Jen pro představu – na přelomu 19. a 20. století činila rozloha ostrova 880 km2, v roce 2014 již jen 352 km2! Záplavy i neuvážené kácení vegetace na ostrově neustále připravují místní obyvatele o půdu pod nohama. Místního teenagera Jadava Payenga toto v roce 1979 natolik znepokojilo, že se rozhodl s tím něco dělat. Tehdy si uvědomil, že ostrov lze zachránit jedině výsadbou stromů a keřů, které svými kořeny půdu dostatečně zpevní a ochrání před vodními živly. Napoprvé zasadil 20 bambusových sazenic a v následujících letech v sázení stromů pokračoval. Rozhazoval zde také semena stromů, aby se les obnovil rychleji. Dnes, po mnoha letech, má „Jadavův les“ rozlohu 1400 akrů (1 akr = 4047 m2) a je tak 1,5 krát větší než Central Park v New Yorku! Do krásného a hustého lesa se vrátili tygři, nosorožci, sloni, vysoká zvěř a také některé druhy ptáků, které zde nebyly k vidění několik desítek let.
Muž, který sázel stromy
Podobný příběh, avšak fiktivní, se odehrává v jedinečné knize plné moudrosti „Muž, který sázel stromy“ od francouzského spisovatele Jeana Giona. Kniha vypráví o osaměle žijícím pastevci ovcí Elzéardu Bouffierovi, který zasvětil svůj život každodennímu sázení stromů, zejména dubů, buků a bříz, ve vyprahlé pustině v Provenci. Díky vytrvalé a usilovné práci tohoto muže se nehostinný kraj změnil k nepoznání, díky nově vysazenému lesu se tam vrátila voda a s ní i život a lidé. Tato kniha byla napsána právě s cílem zatraktivnit sázení stromů.
Už Kryštof Kolumbus vyzdvihl význam lesů
Zajímavé je, že už mořeplavec Kryštof Kolumbus vyzdvihl význam lesů v koloběhu vody. Když v roce 1494 objevil zalesněnou Jamajku, poukázal na to, že tam každé odpoledne pršelo a že tyto deště způsobují bujné lesy na ostrově. Zmínil také, že tyto každodenní deště se vyskytovaly i na Madeiře, Azorských a Kanárských ostrovech, dokud na nich nebyly vykáceny lesy. Španělsko ztratilo vodu poté, co v něm byly vykáceny lesy na výstavbu lodí.
Historie Dne stromů v České republice
V České republice se Den stromů poprvé slavil v dubnu roku 1906 na popud Svazu českých okrašlovacích spolků v Království českém. Akce se uskutečnila v desítkách českých měst a byly při ní založeny parky, sady a aleje. Tato tradice byla bohužel přerušena válkou a komunistickým režimem a byla znovu oživena až v roce 2000. O obnovu tohoto svátku se zasloužili známý botanik a popularizátor stromů Václav Větvička a dřevosochař Martin Patřičný. Den stromů se nyní slaví nejen v České republice, ale i v Polsku a na Slovensku. Dvacátý říjen se tak stal středoevropským Dnem stromů.
Zdroj, foto: Prazskestromy.cz, Smithsoniangardens.wordpress.com, Denstromu.cz, Cs.wikipedia.org-1, Cs.wikipedia.org-2, History.aip.org, Neviditelnypes.lidovky.cz, Pixabay.com-1, Pixabay.com-2, Pexels.com, Gorolweb.cz, Sazimebudoucnost.cz, Chaloghumane.com, Ivysehrad.cz
Editor: Klára Šámalová
