Kdo je neslyšící David?
Neslyšící David s 96% ztrátou sluchu bude mít o prázdninách 23 let. Studuje druhý ročník Všeobecného lékařství na lékařské fakultě Ostravské univerzity. Pochází z neslyšící rodiny, má neslyšící přítelkyni a rád se svými přáteli komunikuje českým znakovým jazykem. I přes to, že se sám David považuje za neslyšícího, dokáže se přizpůsobit také intaktní společnosti. David dokáže vedle svého mateřské jazyka, českého znakového jazyka, komunikovat na skvělé úrovni také mluveným českým jazykem. Ke své identitě neslyšícího David doplňuje: “Často bývám nazýván nedoslýchavým člověkem, protože ovládám mluvenou češtinu, ale podle mne s tím schopnost mluvit nemá nic společného.”
Davidova rodina
Člověka po celý život formuje také to, v jaké rodině vyrůstá, jaký je přístup rodičů k životu a mnoho dalších aspektů. Davidův sen byl dostat se na lékařskou fakultu a pomáhat. Vzorem v této cestě mu nebyl nikdo jiný, než jeho neslyšící tatínek. Ten v dřívější době bez různých podpůrných prostředků, které jsou dnes poskytovány studentům se specifickými potřebami, úspěšně vystudoval a působí dodnes jako patolog. Navíc pořádá v Centru služeb pro neslyšící a nedoslýchavé (CSNN) 1x za měsíc přednášky o anatomii a fungování orgánů a prevenci před jejich onemocněními pro neslyšící veřejnost. Po přednáškách je vždy prostor, kdy se neslyšící mohou zeptat a nechat si vysvětlit své lékařské zprávy a diagnózy.
Davidova maminka v CSNN působí jako lektorka.
Lítost a odvaha
Neslyšící pár po narození dvou neslyšících synů provázela lítost ze strany veřejnosti. Okolí říkalo: “Jaká to škoda, že jsou vaše děti také neslyšící.” Ale možná právě to byl počáteční impuls pro neslyšící rodiče, aby svému okolí dokázali, že lítosti netřeba. Proto se k lítosti přidala odvaha rodičů. I když je celá rodina neslyšící, jedná se o normální, funkční rodinu. A oba synové, David s bratrem, jsou toho důkazem!
David dnes svoji životní cestu vnímá jako speciální. Speciální proto, že je dnes vlastně tam, kde celý život chtěl být. Komu se takový sen podaří splnit? Navíc s handicapem? Kolik lidí v dětském věku ví, co chtějí v dospělosti vykonávat za povolání? David ale posílá vřelé díky svému nejbližšímu okolí, které ho podporovalo a stále podporuje v naplnění jeho snu.
Rozhovor
David Buzrla s Pavlínou Zarubovou byli pozváni na konferenci ke Dni zdraví pod záštitou Asociace děkanů lékařských fakult. Pavlína Zarubová působí jako tlumočnice, avšak v rozhovoru byla jako host. Je CODA dítě, žila jak ve slyšícím, tak i v neslyšícím světě. V rozhovoru poskytla cenné informace a postřehy z neslyšícího světa.
Moderátorka Tereza Sobelová se Davida a Pavlíny ptá na informace, postřehy a skrytá zákoutí života neslyšících. Celý rozhovor se nese v uvolněné a přátelské atmosféře. David na moderátorčiny otázky upřímně odpovídá, odhaluje kousek sebe sama. Vysvětluje, jak se může stát, že neslyšící člověk se může dostat až na lékařskou fakultu, být spokojený, plnit si životní sen a hlavně, žít plnohodnotný život. Čím to je? Jak se mu to povedlo?
Rozhovor, který trvá 49 minut, najdete na konci tohoto článku.
Zajímavost
Celý rozhovor je také zvláštní v tom, že 21letá moderátorka Tereza Sobelová v tomto rozhovoru je spolužačkou a kamarádkou Davida. Právě ona chtěla, aby byl David zařazen do programu Den zdraví pořádaný IFMSA. Tereza si Davida váží, říká: “Na Davidovi si nejvíce vážím jeho lidskosti. Obdivuji jej za jeho neutuchající vůli na sobě pracovat. S ohledem na jeho mluvu si stále nedovedu představit, kolik dřiny a práce za sebou musí mít. Nejvíce mě ale udivuje jeho schopnost vidět to důležité a pravdivé, jádro věcí.”
Není chyba jako chyba
Jsou situace, kdy se člověk dopouští chyb, aniž by o nich věděl. Tereze se také něco takového stalo.
Sama vzpomíná a říká: „Již několikrát jsem se podivila nad specifiky života neslyšících a později si pomyslela „aha, no jistě!“. Nejsilnější moment, který ve mně zůstal se ale odehrál na pitevním cvičení, kdy David popisoval jednotlivé svaly horní končetiny. Nazýval je správně, ale občas mu nějaké písmenko uteklo, slovo zkomolil a já jej v dobré víře opravila. Až později přišel onen „aha efekt“ a uvědomila jsem si, že to bylo ode mě hloupé. Vůbec mi nedošlo, že se výslovnost všech cizích slov učí a není pro něj samozřejmá, a tak že tedy tyto drobné chyby jsou zcela nepodstatné. Dnes se tomuto faux-pas z nevědomosti oba smějeme.“
Zajímala se o životní kroky, které David musel udělat, aby dnes byl tam, kde je. Je také ale důležité, aby člověk s handicapem pustil do svého světa toho, kdo se o jeho život zajímá. Jedině tak dokážeme vytvořit vyrovnaný svět, ve kterém si navzájem můžeme pomáhat.
David vzkazuje čtenářům TZ
“Co se týče mé rady čtenářům, tak je to hlavně touha a cílevědomost něco měnit. Upřímně, jsem zklamaný z přístupu některých neslyšících jedinců, kteří dělají “osvěty” typu “My máme taková a taková práva” a neustále se skrývají za pojmem “diskriminace”. Je pravda, že si nezasloužíme být jmenováni hluchoněmými, ale přístup některých jedinců k této problematice je víc než zvláštní. Sám věřím tomu, že bojovat proti předsudkům a diskriminaci ze strany veřejnosti můžeme jen tím, že jim dokážeme pravý opak. A ne neustále omlouvat jinou úroveň vzdělání a neschopnost ovládat dobře komunikaci ve formě českého jazyka (aspoň písemnou formou) a podobné věci tím, že jsme prostě neslyšící a že za to nemůžeme. Toto je stále důvod, proč tu diskriminace byla, je a bude. Jsem zastáncem toho, že činy jsou víc než slova.”
Davidovo životní motto:
„Abyste uspěli, musí být Vaše touha po úspěchu větší než strach z neúspěchu.“ – Bill Cosby
Video můžete zhlédnout s titulky:
Zdroj, foto: Youtube.com, Ifmsa.cz E-mailová korespondence s Davidem Buzrlou a Terezou Sobelovou
Editor: Lucie Ulrichová
