V Asii v pákistánském městě Gulistan-e-Jauhar na počest založení školy pro neslyšící s názvem „Deaf Reach“ vystoupily neslyšící dívky ve věku 12 až 15 let s pěveckým vystoupením. Neslyšící dívky hudbu nemohly slyšet, ale „poslouchaly“ ji pomocí vibrace hudby, kterou vnímaly na svém těle. Školu pro neslyšící založil muž jménem Richard Geary, pocházející z Anglie, a stal se i jejím ředitelem.
Z celkového počtu 1 500 000 dětí se sluchovým postižením v Pákistánu chodí do školy pouhá 2 procenta dětí. Zbytek nemá žádné školní vzdělání, což je velkým problémem. I literatura o znakovém jazyce je v Pákistánu nedostatečná. Proto se ředitel školy Geary ve spolupráci s organizací rozhodl vytvořit slovník pákistánského znakového jazyka, který obsahuje pojmy se znaky s fotografiemi (celkem 10 000 pojmů).
