Milánský kongres
Odhaduje se, že v Německu žije 80 000 až 200 000 uživatelů německého znakového jazyka. Pro některé je to výhradní způsob komunikace, někteří jej používají jen příležitostně. Autoři tohoto nápadu chtějí tedy přispět ke zvýšení povědomí o neslyšících a znakových jazycích, které jsou jejich kulturním bohatstvím, a to i z toho důvodu, že používání znakových jazyků bylo v Evropě naneštěstí dlouhodobě zakazováno. Na Milánském kongresu, který se konal v roce 1880, bylo totiž rozhodnuto o zákazu používání znakových jazyků ve vzdělávacích institucích. Děti se sluchovým postižením se musely vzdělávat orální metodou. Následky tohoto rozhodnutí, kterým byla výrazně potlačena kultura a jazyky neslyšících, přetrvávají dodnes a na mnoho desetiletí negativně ovlivnilo vzdělávání, společenské postavení a pracovní uplatnění neslyšících.
Známka věnovaná znakovým jazykům
Hodnota zmíněné známky je 85 centů (cca 21 Kč), což stačí na ofrankování běžného dopisu. Na známce jsou dvě neslyšící osoby, muž a žena, které spolu komunikují znakovým jazykem. Doplňující šipky mají ukázat, že neslyšící při komunikaci využívají horní část těla. Pod nimi je ještě 5 malých obrázků, které mají zdůraznit, na co všechno je třeba při komunikaci s neslyšícími lidmi pamatovat. A sice, že je třeba s nimi udržovat oční kontakt, používat mimiku a gesta, která odpovídají sdělovanému obsahu, a také zřetelně artikulovat pro snazší odezírání. Autoři nápadu chtěli do malé známky vměstnat vše, co ke komunikaci s neslyšícími patří. Už teď se však na internetu objevila výtka, že známka je příliš malá a že jednotlivé symboly jsou špatně viditelné.
Kdo je autorem ilustrací na známce?
Vliv samotné komunity neslyšících na vznik známky byl zprvu nejasný. Posléze se ukázalo, že autory popisného textu ke známce zveřejněného na webových stránkách Spolkového ministerstva financí jsou dva neslyšící a jeden slyšící odborník z Institutu pro německý znakový jazyk a komunikaci neslyšících na Univerzitě v Hamburku. Ukázalo se také, že autorkou ilustrace je slyšící ilustrátorka Katrin Stangl. Ta se však dušovala, že při vytváření známky spolupracovala s neslyšícími ze zmíněného institutu: „Vzhledem k tomu, že já sama nemám žádný přímý vztah ke znakovému jazyku, bylo samozřejmě naprosto nutné, aby do procesu vytváření byli zahrnuti i neslyšící.“
Zdroj, foto: Bundesfinanzministerium.de, Facebook.com, Taubenschlag.de, Youtube.com, Pexels.com
Editor: Klára Šámalová
