Neslyšící a nedoslýchaví lidé sledují televizi pouze tehdy, když má pořad skryté titulky. Je to srovnatelné se situací, kdy by slyšící lidé sledovali televizi pouze tehdy, když je v pořadu zapnutý zvuk. Dívat se na televizi bez titulků (pro slyšící bez zvuku) je pro neslyšící diváky bezvýznamné. Informace o ději v televizi pak chybí.
Jaké jsou problémy s televizními titulky?
Platný zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání stanoví, že provozovatelé televizního vysílání s licencí (tedy komerční televize – Nova, Prima, Barrandov) musí opatřit skrytými nebo otevřenými titulky alespoň 15% pořadů. Provozovatelé televizního vysílání ze zákona (Česká televize) takto musí učinit u 70% pořadů. Tato povinnost ale není dobře formulovaná.
Česká televize neslyšící diváky těší – titulkováním svých pořadů povinných 70% splňuje, blíží se dokonce ke 100%! V uvedeném článku se proto zaměříme na televize komerční (Nova, Prima, Barrandov), které jsou na tom podstatně hůř.
- Premiéry a reprízy
Nikdo neví, jak se oněch 15% počítá. Není jasné, zda se to týká pouze premiér nebo reprízovaných pořadů. V praxi to vypadá tak, že komerční televize povinných 15% splňují, ale takovým způsobem, že titulkují pouze reprízy. Například u TV Barrandov mohou neslyšící diváci sledovat pouze stále stejné, léta se opakující pořady. Tato televize otitulkovala poslední premiéru koncem roku 2015! A i kdyby měli neslyšící diváci sledovat jen titulkované reprízy, tak by museli ponocovat! Titulkované reprízy jsou vysílány v pozdních nočních hodinách (většinou po půlnoci až do čtvrté hodiny ranní).
- Jak se těch 15% pořadů počítá?
Dalším problémem je, že nikdo nedokáže říci, z čeho se těch 15 % vlastně počítá. Z počtu pořadů a nebo z délky trvání pořadů? Je totiž rozdíl, jestli se budou počítat dva pořady krátké, nebo dva dvouhodinové celovečerní filmy. A protože je to v zákoně nejasné, počítá si to každá televize po svém tak, jak jí to vyhovuje.
- Skryté versus otevřené titulky
Někdo by si mohl myslet, že je to jedno, titulky jako titulky. Ale není tomu tak. Skryté titulky jsou určeny pro neslyšící. Kromě mluvené řeči tyto titulky upozorní i na zvukový děj v okolí, který je v pořadu důležitý pro pochopení děje. Neslyšící divák díky oznámení zvuku “zvoní domovní zvonek” ví, že jde-li někdo ke dveřím, je to proto, že někdo zvonil. Nebo že zvoní telefon či co se děje za dveřmi. Oproti tomu otevřené titulky jsou pouze překladové (překládají například anglickou řeč do českých titulků), a jsou určeny slyšícím divákům, kteří anglicky neumí. Neobsahují upozornění na zvukový děj v okolí, který je pro neslyšícího diváka také důležitý.
- Různé televizní programy
Televizní provozovatelé (Prima, Nova) mají několik programů (Prima COOL, Prima ZOOM, Nova Sport, Nova Cinema, Nova Action,…), ale povinnost titulkovat 15% pořadů se podle zákona týká televizních provozovatelů – takže pořady s titulky jsou pouze na Nově/Primě. Naučný program Prima ZOOM nebo sportovní program Nova Sport titulkované pořady vůbec nemají.
- Je pořad opatřen skrytými titulky?
V denním tisku a na internetových televizních programech se často vyskytují chyby v označování těch pořadů, které jsou opatřeny skrytými titulky (symbol “ST”). Neslyšící diváci pak nemají přehled o pořadech, které mohou bez problémů sledovat. Kvůli chybějícímu označení “ST” mohou o titulkovaný pořad přijít nebo mohou být naštvaní, že i když pořad označení “ST” má, tak titulky ve skutečnosti nemá…
- Kdy a jak se to kontroluje?
Provozovatelé televizního vysílání si na konci sepíšou nějaké pěkné číslo, souhrnně za celý rok a za všechny vysílací programy dohromady a pošlou to ke kontrole Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Problémem je ale to, že Rada nemá šanci cokoliv zkontrolovat, protože v zákoně se dosud nerozlišuje počet premiér a není definováno, jak se má počítat procento (15%) vysílacích pořadů (počet pořadů X trvání pořadů). Proto je nutné změnit zákon, upřesnit definice a jejich výklad, aby bylo možné zkontrolovat, zda televizní provozovatelé splnili povinnosti, a případně je pokutovat, když povinnosti nesplní.
Věra Strnadová
Problémem skrytých titulků se dlouhodobě zabývá Věra Strnadová, která po nemoci v dětství zcela ohluchla. Je přesvědčena, že musí být změněn nevyhovující zákon. Za prvé se musí vyjasnit, že potřebujeme skryté titulky, které jsou pro nás kompenzační pomůckou, a ne titulky otevřené (překladové). A že opatřování pořadů titulky, znamená vyrobit titulky k novému pořadu. A to na všech jednotlivých kanálech televizních provozovatelů (Prima ZOOM, Nova Sport…). Rozhodně by se už nemělo zůstávat u nějakých 15 %, jak to bylo stanoveno kdysi v roce 2001. Takže každý rok povinné procento pěkně zvyšovat o 20 procentních bodů až do výše 100 %. A až toho bude dosaženo, nebudou už neslyšící diváci ani potřebovat označování titulkovaných pořadů v přehledu televizních programů. Prostě si pustí televizi – a všude budou titulky… Tak jako je tomu ve většině vyspělých zemích. Nezbývá než doufat, že se to všechno do novely vysílacího zákona podaří prosadit.
Věra Strnadová – předsedkyně Komise pro skryté titulky pro osoby se sluchovým postižením
Zdroj, foto: Věra Strnadová, Zakonyprolidi.cz, Pixabay.com
Editor: Eva Nováková
