Princ Philip, vévoda z Edinburghu
Princ Philip byl znám především jako manžel britské královny Alžběty II. Všichni členové britské královské rodiny na něj vzpomínají jako na milujícího otce, dědečka, ale především jako obrovskou oporu britské panovnice Alžběty II. Narodil se 10. června 1921 na řeckém ostrově Korfu jako Philip, princ řecký a dánský. Jeho babička z matčiny strany byla vnučkou britské královny Viktorie. Jeho otec, Ondřej Řecký a Dánský, měl pověst playboye a gamblera a matka Alice z Battenbergu byla od narození neslyšící. Po vzpouře v Řecku v roce 1922 musela královská rodina s malým Philipem uprchnout do exilu, nejprve do Paříže, posléze princ pobýval v Německu či Británii.
Neslyšící princezna a její dětství
Alice z Battenbergu, matka prince Philipa, měla velmi vznešený původ. Její příběh by vydal na televizní seriál. Narodila se 25. 2. 1885 ve Windsoru za přítomnosti své prababičky, královny Viktorie. Narodila se s vrozenou hluchotou, její matka byla velmi všímavá a velmi brzy zjistila pomalost, s jakou začínala Alice mluvit, i to, že její výslovnost není zřetelná. Pod matčiným vedením se Alice nicméně naučila odezírat a mluvit několika jazyky.
Manželství a potomci
Na korunovaci krále Eduarda VII. v roce 1902 se princezna Alice ve svých 17 letech zamilovala do řeckého prince Ondřeje, čtvrtého syna řeckého krále Jiřího I. a v roce 1903 se vzali. Z jejich manželství vzešlo pět dětí – čtyři dcery, a nakonec s větším časovým odstupem syn Philip (pozdější vévoda z Edinburghu, otec prince Charlese, současného následníka britského trůnu).
Život a aktivity po svatbě
Když vypukly v roce 1912 tzv. Balkánské války, byl řecký princ Ondřej povolán do armády a Alice působila jako zdravotní sestra, asistovala při operacích a pomáhala zakládat polní nemocnice.
V roce 1917 byl její švagr Konstantin I. donucen k abdikaci a celá řecká královská rodina musela odejít do exilu. Během exilu u Alice zřejmě propukla duševní choroba. V roce 1930 se rozpadla celá rodina. Princ Ondřej se přestěhoval do Monte Carla, kde v roce 1944 zemřel. Manželé se nikdy formálně nerozvedli, ale žili každý zvlášť. Dcery se rychle za sebou vdaly, a to všechny za německé šlechtice. Princezna Alice nebyla ani na jedné svatbě.
Po propuštění z léčení se Alice plně věnovala charitativní činnosti. Pracovala v polních kuchyních v Athénách a pokoušela se využít svého postavení k získání zdravotnických potřeb pro řecký lid.
Ve svém athénském domě ukrývala židovskou rodinu Cohenů. Dokonce prý využila svou hluchotu, aby od nich odlákala gestapo.
V roce 1948 si oblékla šedý řeholní hábit, odjela na řecký ostrov Tinos a „stáhla se ze světa“. Nikdy sice nesložila slib, ani se formálně nestala jeptiškou, ale po zbytek svého života už hábit nesvlékla.
Závěr života
Zemřela 5. prosince roku 1969. Pochována byla nejprve v královské kryptě v kapli sv. Jiří na hradě Windsor, před smrtí však vyjádřila přání být pohřbena v klášteře sv. Marie z Magdaly na Olivetské hoře v Jeruzalémě. Její přání bylo splněno 3. srpna 1988, kdy byly její ostatky převezeny na místo jejího posledního odpočinku, do krypty pod zdejším chrámem.
Princezna Alice z Battenbergu za sebou zanechala zajímavý odkaz. Dne 31. října 1994 při ceremoniálu v izraelském památníku holocaustu Jad vašem, se Alici dostalo ocenění „Spravedlivá mezi národy“ za pomoc rodině Cohenů a lidem v nouzi a její jméno nese i jedna z jeruzalémských ulic.
Příběh neslyšící princezny si zasluhuje velký obdiv a snad bude v budoucnu knižně i filmově zpracován.
Zdroj, foto: Časjenprome.cz, Pravoslavbrno.cz
Editorka: Silvie Benešová
