Potravinová banka pro uživatele amerického znakového jazyka
Na konci srpna byla v areálu školy pro neslyšící a nedoslýchavé studenty v Rochesteru (Rochester School for the Deaf) otevřena potravinová banka pro neslyšící (Rochester Deaf Kitchen). O potřebnosti této služby svědčí fakt, že od doby, kdy byla tato banka otevřena, ji vyhledalo více než 2 200 neslyšících, kterým bylo vydáno 15 000 liber potravin a dalších potravinových doplňků (1 libra = 0,454 kg). V otevíracích dnech (středa, neděle) využije tuto pomoc zhruba 100 klientů.

Vysoká nezaměstnanost mezi neslyšícími
Jak ukázal výzkum, je to dáno tím, že pouze 54 % neslyšících má zaměstnání ve srovnání se slyšící většinou – tam je to 70 %. V mnoha případech je za tím diskriminace neslyšících, což potvrzuje i zakladatel a výkonný ředitel této potravinové banky Zachary Ennis. Oba jeho rodiče jsou neslyšící a i přesto, že mají vysokoškolské vzdělání, obtížně sháněli zaměstnání. Nezaměstnanost mnohdy vede k nedostatku potravin a byl to případ i Zachovo rodiny. Zachary prozradil, že když jedl, jídlo si co nejvíce rozkládal v čase, protože nevěděl, kdy dostane další. K tomuto nepříjemnému období řekl: „Následky potravinové nejistoty v dětství jsou opravdu hluboce zakořeněné v tom, kdo jsem.“

Komunikační bariéra znemožňuje neslyšícím využít běžnou potravinovou banku
Zachary studoval na Gallaudetově univerzitě ve Washingtonu a již v té době se zajímal o potravinové systémy a dobrovolničil v místních potravinových bankách. Tehdy zjistil, že neslyšící a nedoslýchaví lidé, kteří by potřebovali potravinovou pomoc, tuto pomoc nakonec nevyhledají kvůli komunikační bariéře. To se nyní zlepšilo. Klienti, kteří jeho novou službu již využili, si pochvalují, že je to zbavuje nejistoty z toho, co mají dělat.

Budoucí plány
Zachary by rád tuto službu ještě rozšířil. Chtěl by nabízet kurzy vaření a výživy ve znakovém jazyce, případně rozvážet jídlo domů nebo založit ještě druhou pobočku této speciální potravinové banky. Jak už to tak bývá, tato místa jsou důležitým místem setkávání neslyšících. Nejinak je tomu i v tomto případě. Zachary říká, že neslyšící se mohou v této potravinové bance chovat jako slyšící většina: „Mohou klást otázky, podávat návrhy a být sami sebou, na rozdíl od toho být „ta hluchá osoba“ kdekoliv jinde.“

Zdroj, foto: Eu.democratandchronicle.com, Roccitymag.com, Gallaudet.edu, Rsdeaf.org, Pixabay.com
Editor: Klára Šámalová
