Když sháníte práci, vyhledáváte ji buď na různých webových stránkách, kde nabízí práci či chodíte na úřad práce. Jeden farmář se sluchovou vadou ale hledá práci neotřelým způsobem. Jakým?
Kevin Coster
Kevin Coster (49 let) je těžce nedoslýchavý. Musí urychleně najít práci, protože musí do 28. 7. uvolnit byt v Ōpōtiki, neboť ho majitel chce použít k bydlení nových zemědělských pracovníků. Potřebuje práci, protože se stará o pětičlennou rodinu včetně jeho partnerky a dospělé dcery.
Současná práce
Kevin si ten byt pronajal asi před rokem jako základnu, odkud chodil ven a pracoval jako dodavatel oplocení na farmách ve východní zátoce Plenty a sousedním východním pobřeží.
Hledání nové práce
Kevin povídá, že ironií na této situaci je, že na mléčných farmách na Novém Zélandu existuje 1000 pracovních míst, ale jeho nechtějí najmout. Z jakého důvodu? Kevin je podle jedné farmy, kde byl na pohovoru, velmi překvalifikovaný.
Cedule
A tak Kevin začíná hledat práci starým a neotřelým způsobem – stojí u dálnice či křižovatek s cedulí, na kterou ručně napsal, že hledá práci. Na ceduli jsou ještě napsány jeho pracovní zkušenosti na farmě a kontaktní číslo v naději, že to upoutá pozornost potenciálního zaměstnavatele. Kevin říká, že jeho sluchová vada není překážkou kariéry v práci s půdou, což dělal od poloviny 80. let. Čas ho tlačí, musí si rychle najít novou práci.
Ozvěna
V úterý stál s cedulí uchazeče o zaměstnání na rušné křižovatce státních dálnic 1 a 29, poblíž Piarere, jižně od Cambridge. A díky tomu Kevin dostal nespočet hovorů, žádné špatné komentáře a měl pohovory v Cambridge, poblíž Tauranga, jeden v Rotorua a jeden v Ōhaupō. Kromě cedule Kevin také používá online webové stránky pro uchazeče o zaměstnání, ale doufá, že jeho osobní přístup inspiruje ostatní. I přes to Kevin doufá, že se vrátí do Waikato, kde pracoval jako pomocník na mléčné farmě v okolí Cambridge, Te Awamutu a Ōtorohanga, než zamířil do Opōtiki.
Diskriminace
Kevin říká, že zažil diskriminaci v mlékárenství. Kevin vypráví: „Jednou jsem pracoval pro farmáře, ale nesměl jsem řídit traktor, protože se obávali, že bych nic neslyšel, kdyby se za mnou něco porouchalo.“ Kevin ale odvětil, že neslyšící lidé také používají své oči, aby něco slyšeli, a takto pracují. Lidé se ke Kevinovi chovají, jako by byl neslyšící a němý. A přitom Kevin si koupil před několika lety nové sluchadlo, které „mu změnilo život“ a poskytlo mu vyšší jistotu ohledně jeho schopnosti pracovat.
Tony Rush
Prezident organizace neslyšících Hearing New Zealand Tony Rush říká, že zaměstnavatelé mají povinnost přemýšlet o způsobech, jak lidem s postižením pomoci najít si místo v práci. Tony řekl, že ho nepřekvapilo, že Kevin byl v minulosti diskriminován. Tony řiká, že pokud je někdo neslyšící, je pravděpodobné, že ho [zaměstnavatelé] propustí, ale oni pravděpodobně nechápou, že neslyšící lidé mohou stále dobře pracovat, pokud jim bude poskytnuta pomoc.
Tony dodává, že „je nezákonné diskriminovat, ale stále se to děje.“ Tony je si jistý, že problém [Kevina] kolem používání těžkých strojů mohl být vyřešen. Tony uvedl, že zaměstnavatelé mají „zákonnou povinnost myslet mimo škatulky“, pokud jde o zkoumání možností pro lidi se zdravotním postižením, místo aby je okamžitě propustili.
„Měli by se podívat na celkový obraz té osoby a rozhodnout se, zda ji zaměstnají, spíše než se rozhodnout, že ji nebudou zaměstnávat, protože má zdravotní postižení.“
Tony uvedl, že Národní nadace pro neslyšící a nedoslýchavé poskytla program, který má organizacím pomoci lépe si uvědomit a podporovat zaměstnance, kteří mají sluchové postižení.
Zdroj, foto: Newzeland.com, Stuff.co.nz, Czechkiwis.cz
Editor: Magda Jandusová
