Co ukázal průzkum Českého statistického úřadu: Nezaměstnanost lidí s postižením klesla.

Počet lidí s postižením, kteří mají zaměstnání, případně pracují jinak, vzrostl. Vyplývá to z průzkumu Českého statistického úřadu, který byl zveřejněn v posledním čísle časopisu Statistika a my.

0
Nezaměstnanost lidí se zdravotním postižením klesla (Foto: Pixabay.com)
  • Zatímco v roce 2018 pracovalo pouze 41 % lidí se zdravotním postižením ve věku 20 – 64 let, v roce 2024 to bylo o devět procent více, tedy 50 %. Ve srovnání s lidmi bez postižení ve stejné věkové kategorii je to však výrazně méně. V roce 2024 totiž pracovalo 85 % lidí bez postižení.
  • Z průzkumu ČSÚ rovněž vyplývá, že míra nezaměstnanosti byla nižší u lidí, u nichž ke vzniku postižení došlo až v průběhu života – například následkem úrazu.
Lidé, u nichž ke vzniku postižení došlo až v průběhu života, se na trhu práce uplatňují snáze než ti, kteří se s postižením narodili (Foto: Pixabay.com)
  • Zhruba polovina všech pracujících lidí s postižením v roce 2024 zároveň pobírala invalidní důchod – nejčastěji prvního či druhého stupně. Naproti tomu příjemci invalidního důchodu třetího stupně byli zastoupeni velmi málo – ti tvořili jen 6 % všech pracujících lidí s postižením.
  • Převážná většina pracujících lidí s postižením, tedy 88 %, byli zaměstnanci. Zbylých 12 % tvořily osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).
  • Více než třetina pracujících lidí s postižením čelila při hledání současného zaměstnání obtížím a překážkám více či méně závažného charakteru.
Graf znázorňující potíže lidí se zdravotním postižením ve věkové kategorii 20 – 64 let při hledání zaměstnání v procentech (Foto: Český statistický úřad)
  • Většina pracujících lidí se zdravotním postižením, a to celých 90 %, pracovala na volném trhu práce. Zbylých 10 % bylo zaměstnáno na chráněném trhu práce.
  • Většina nepracujících lidí s postižením ve věku 20 – 64 let pobírala invalidní důchod. Téměř polovina z nich pobírala invalidní důchod třetího stupně – tito lidé kvůli svému postižení práci nehledali. Další čtvrtinu nepracujících pak tvořili příjemci invalidního důchodu prvního či druhého stupně. Zbytek tvořili lidé ve starobním důchodu nebo ti, kteří nebyli příjemci žádného důchodu.
Graf znázorňující osoby se zdravotním postižením ve věku 20 – 64 let podle druhu pobíraného důchodu v procentech (Foto: Český statistický úřad)

Za lidi s postižením byli považováni lidé s přiznanou invaliditou, příspěvkem na péči či průkazem pro osoby se zdravotním postižením. Do průzkumu byli však zařazeni i lidé, kteří sice lékařem uznané postižení neměli, ale jejich dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jim ztěžoval vykonávání běžných činností.

Za pracujícího byl pak považován zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) či ten, kdo pracoval na dohodu o provedení práce. To však pouze za předpokladu, že v týdnu odpracoval minimálně jednu hodinu za odměnu.


Zdroj, foto: Statistikaamy.csu.gov.cz, Pixabay.com
Editor: Klára Šámalová

Back to top button