S Velikonocemi je spojeno velké množství tradic a zvyků, z nichž některé mají své kořeny až v dobách pohanských. Ve městech se v dnešní době dodržují už méně, avšak na vesnicích a v regionech se silnými folklórními tradicemi, například na Moravě, jsou stále velmi živé.
Samotným velikonočním svátkům předchází svatý nebo také pašijový týden, který připomíná vrchol Ježíšova života – jeho smrt a vzkříšení.
Jednotlivé dny ve svatém týdnu mají své zvláštní pojmenování. Začíná se Květnou nedělí, pak Modrým pondělím a Šedivým úterkem.
Pak následuje Škaredá středa. Tento den je připomínkou zrady apoštola Jidáše. V ten den se podle lidových zvyků hlavně uklízí. Lidé by se v tento den neměli mračit, protože podle lidové tradice se pak budou mračit každou středu do dalších Velikonoc.
Zelený čtvrtek je připomínkou poslední večeře Páně.
Ve čtvrtek je přísný půst a povolena je vlastně jen zelenina. Lidé pečou zvláštní pečivo – jidáše.
Velký pátek je dnem Kristova umučení. O Velkém pátku se drží přísný půst. Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí. Nepralo se prádlo.
Bílá sobota symbolizuje den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Na Bílou sobotu se také uklízelo, bílilo. Připravovalo se a chystalo se na blížící se neděli a pondělí. Pekly se mazance i velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí, vázaly březové metličky a zdobila se vajíčka.
Velikonoce se v České republice slaví dva dny – v neděli (Velikonoční Boží hod, kdy Ježíš vstal z mrtvých) a v pondělí (Velikonoční pondělí).
Velikonoční neděle se nese ve znamení radosti a veselí nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. V kostelích se konají slavnostní bohoslužby, světí se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chleba a víno) a doma se hoduje. Nechybí maso, zejména sekané v kombinaci s vejci či různé masové nádivky a směsi. Nejčastěji se konzumuje jehněčí.
Velikonoční pondělí je dnem, ke kterému už se neváže žádná speciální křesťanská oslava a patří spíše lidovým zvykům. Je dnem veselí a zábavy, kdy chlapci chodí šlehat dívky pomlázkou, aby byly po celý rok zdravé a veselé. Pomlázka, to jsou vlastně spletené mladé vrbové proutky ozdobené mašlemi. Za odměnu dostávají chlapci od děvčat malovaná vajíčka, nazývaná kraslice. Co kraj, to jiné ornamenty. Dnes nebývají při pomlázce výjimkou ani vajíčka čokoládová. V České republice jsou kraslice spolu s pomlázkou a velikonočním beránkem hlavními symboly Velikonoc. Někde je zvykem, že dívky polévají chlapce vodou.
Zdroj: velikonoce.net, vira.cz, ceske-tradice.cz
