Zájem vědců
V České republice se každoročně narodí zhruba sto neslyšících dětí. Jedním z těchto dětí je i Mariana Barančíková, které byl kochleární implantát voperován ve věku jednoho roku. Rodiče s ní zprvu komunikovali prostřednictvím českého znakového jazyka. Dnes je pro Marianu hlavním komunikačním prostředkem mluvená řeč. Znakový jazyk už rodina používá jen tehdy, když Mariana musí kochleární implantáty odložit. A právě to, jakým způsobem dívka komunikuje, je nyní středem zájmu českých vědců.
Sledování mozkové aktivity
Marianinu mozkovou aktivitu monitorují pomocí speciální čepice. Ta jim umožňuje sledovat, jak mozek dítěte reaguje na znakový jazyk nebo mluvená slova. Tento zajímavý výzkum odhalil, že používání znakového jazyka před kochleární implantací má mnohá pozitiva a mj. přispívá k následnému zdárnému osvojení a rozvoji mluvené řeči.
Mimořádný přínos výzkumu
Na výzkumu se podílí i tým ORL specialistů. Jedním z nich je Viktor Chrobok z Fakultní nemocnice Hradec Králové, který uvedl: „Myslím si, že je strašně důležité, aby se hledaly všechny možné cesty, aby dítě dostávalo informace, jak se komunikuje ve světě, protože to rozvíjí mozek, rozvíjí to centrální nervový systém.“
Jeho slova potvrzuje i psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu Akademie věd, která důležitost tohoto výzkumu vyzdvihla následujícími slovy: „Systematická data pro populaci neslyšících dětí moc neexistují a určitě neexistují v češtině.“ V této souvislosti zdůraznila, že obrovský přínos tohoto výzkumu spočívá v tom, že získané poznatky pomohou logopedům a dalším profesionálům, kteří se věnují práci s dětmi.
Zdroj, foto: Ct24.ceskatelevize.cz
Editor: Klára Šámalová
