Život neslyšící Američanky Barbary Kannapell
Barbara Kannapell se narodila 14. září 1937 v Louisville ve státě Kentucky.
I přes to, že se neslyšící Barbara Kannapell narodila neslyšícím rodičům, ve svém dětství zažila audismus, a to přímo v rodině. Americký znakový jazyk byl první přirozenou komunikací mezi neslyšícím dítětem a neslyšícími rodiči. Barbařina babička však trvala na tom, aby navštěvovala školu s orální metodou, kde měly neslyšící děti zakázáno znakovat. Výchova orální metodou byla ale pro Barbaru nevhodná a spíše jí škodila. Vzpomíná na tuto dobu: “Cítila jsem, jako bych selhala a přispěla tak k nenávisti k sobě samé.” Orální výchova neslyšících je založena na mluvě, odezírání a používání zbytkového sluchu.
Podpora neslyšícím
Díky této zkušenosti a podpoře neslyšících rodičů, se kterými znakovala ve svém přirozeném jazyce, americkém znakovém jazyce (ASL), začala podporovat neslyšící v komunikaci v jejich přirozeném mateřském jazyce a v hledání jejich vlastní identity. Chtěla, aby byli neslyšící ve svém životě spokojení.
Dvojjazyčnost
Právě Barbara Kannapell pomohla zvýšit hodnotu ASL. Uvědomila si, že lidé komunikující znakovým jazykem jsou nucení se naučit dva jazyky, jazyk státu, ve kterém žijí, a znakový jazyk neslyšících. Své zkušenosti a koncept dvojjazyčnosti šířila po celé Americe, nechyběla ani Evropa.
Komunita
Barbara Kannapell svou houževnatostí, uvědoměním si svého mateřského jazyka a zkušenostmi z jejího života s výchovou svoji snahu dotáhla daleko. Byla první neslyšící absolventka na univerzitě v Georgetownu, získala titul Ph.D. v oboru sociolingvistika. Po absolutoriu na Gallaudetově univerzitě zde působila 40 let jako výzkumná asistentka, později jako profesorka. Ve svém životě hrála několik rolí, byla oblíbenou konzultantkou, vychovatelkou a vedoucí neslyšícího světa. V roce 1972 založila neziskovou organizaci Deafpride Inc., která prosazovala lidská práva neslyšících a snažila se také propojit neslyšící s různou barvou pleti.
LGBT+ komunita
Barbaře Kannapell byla životní partnerkou paní Paulová (slyšící), která si před jejich domluveným setkáním všechno o neslyšících nastudovala v knihovně.
Zapomenutí Američané
Během druhé světové války sbírala informace a dělala rozhovory s neslyšícími Američany z válečných továren. Později část svého výzkumu publikovala v roce 2002 pod názvem “Zapomenutí Američané: Neslyšící dělníci továren ve druhé světové válce” v časopise Národní asociace neslyšících. Tento Barbařin projekt chtějí její životní partnerka Paulová a různí kolegově dokončit a zveřejnit.
Čest její památce
Barbara Kannapell zemřela ve věku 83 let na komplikace po operaci.
Zdroj, foto: Nytimes.com, Thoughtco.com, Georgetownslrl.com
Editor: Lucie Ulrichová
