Globální pandemie
Globální pandemie zasáhla všechny oblasti života a přispěla k přesunu fyzických aktivit do internetového prostředí. Vše se digitalizuje a práce se proměňuje ve formu home office. Pandemie nejvíce zasáhla oblast školství, které již dlouhá léta prochází krizí. Nyní však krizi prohloubila a je to právě pandemie, která stojí za proměnou tradičního pojetí školy na moderní pojetí s využitím digitálních vzdělávacích zdrojů.
Škola jako důležitý sociální prostor pro neslyšící děti
Škola je pro dítě se sluchovým postižením (SP) ojedinělým sociálním prostorem a často jediným, kde má dítě se SP úzké vazby se svými vrstevníky. Ve škole je totiž komunita, kterou neslyšící děti nikde jinde nemají. Tato komunita poskytuje dítěti se SP pocity bezpečí, porozumění a přijetí, což vede ke zdravému vývoji jeho osobnosti v plnohodnotnou a sebevědomou bytost. Je-li dítě vystrašené, nejisté nebo ztracené, ve škole se má s kým o svých pocitech bavit a řešit je, protože je tam někdo, kdo má se sluchovým postižením přímé či nepřímé zkušenosti (učitelé, vychovatelé, spolužáci, děti na internátě apod.).
Neslyšící Eric
8letý Eric je neslyšící dítě, které navštěvuje speciální školství. Má se svými spolužáky výjimečně úzké vazby, protože se s nimi vídá od počátku edukace – již od mateřské školy. Současná pandemie, která uzavřela do karantény celý svět, včetně jeho školy, způsobila Ericovi obrovský psychický šok. Z dítěte, které milovalo školu nadevše, se stalo dítě, které začalo školu nenávidět. Jeho matka zmínila, že její syn Eric ji dokonce poprosil, aby do online školy chodit nemusel. Tento problém deklarují další rodiče, jejichž děti dochází do stejné školy jako Eric.
Virtuální škola jako zlo pro neslyšící děti?
Výuka na dálku není dle matky Erica ideální z mnoha důvodů. Učitelé nemají výborné IT dovednosti a používají programy, které nejsou přístupné nebo jsou nefunkční. Ze sluchově orientované školy se škola mění na virtuální školu, která není neslyšícím dětem přístupná. Dalším nedostatkem jsou materiály, které Eric dostává, protože jsou pod úrovní ročníku, do nějž chodí. Sociální interakce jsou slabé nejen proto, že nefunguje fyzická edukace, ale také proto, že výuka je smrštěna na 2 hodiny celkového času během dne. Sociální a jazykové dovednosti či potřeby se tak u neslyšících dětí nerozvíjejí, ale již půl roku zaostávají.
Dočasný návrat do školních lavic
Důležitost fyzické školy ukázal dočasný návrat dětí do škol. Matka Erica konstatovala maximální proměnu Erica, když byl zpátky ve škole. Jeho nálada a nadšení se proměnily během jednoho dne. Eric byl “úplně jiné dítě”, prohlásila matka. Ta si dále myslí, že jediným řešením je pouze skutečný návrat dětí do škol. Není-li to ze zdravotních důvodů možné, pak je nutná celospolečenská změna, která nejprve musí začít uvnitř škol. Je nutné provést efektivní brainstorming a hledat způsoby, jak vzdělávat neslyšící děti na dálku efektivně bez přerušení sociálních vazeb s komunitou, kterou neslyšící děti mají ve vzdělávacích institucích a která je pro ně důležitá.
Zdroj, foto: Eu.azcentral.com, Pixabay.com
Editor: Kristýna Mariáková
