Mladá škola
Liberecká škola nemá tak dlouhou historii, jako jiné školy pro žáky se sluchovým postižením v Čechách. Svůj provoz zahájila 3. října 1955 pod názvem Národní škola a Krajský dětský domov pro nedoslýchavé v Liberci Starém Harcově. Škola se postupně rozrůstala a hlavně v 60. a 70. letech 20. století se stala pod vedením ředitele Františka Zahradníčka významným odborným pracovištěm, které získalo věhlas po celé republice. Řediteli Zahradníčkovi se také povedlo získat pozemek pro výstavbu nového areálu školy. Na tu si však žáci a pedagogové museli ještě dlouho počkat. V roce 1981 byla základní škola rozšířena o mateřskou školu pro sluchově postižené.
Nové prostory, název a směřování školy
Dne 1. září 1989 byl slavnostně otevřen nový moderní školní areál v ulici Elišky Krásnohorské, kde škola sídlí dodnes. Zároveň dostala škola nový název: Speciální školy a školská zařízení pro sluchově postižené v Liberci. Po roce 2000 začalo kvůli integraci do běžných škol a menší spádové oblasti ubývat dětí se sluchovým postižením. Škola se proto začala více zaměřovat i na děti s poruchami řeči. V roce 2013 pak škola získala svůj současný název Základní škola a mateřská škola logopedická, Liberec. Poprvé v historii školy není v názvu informace, že se zde učí i děti se sluchovým postižením.
Výuka
Od počátku byla výuka vedena výlučně orální metodou, kdy se žáci učili mluvit a odezírat. Orální metodu si liberečtí učitelé osvojili při praxi v pražské škole v Ječné ulici. Teprve v 90. letech 20. století se začala uplatňovat totální komunikace, tedy kombinace různých komunikačních prostředků včetně českého znakového jazyka.
Více informací o škole v Liberci se můžete dozvědět na jejich webových stránkách a také v rozhovoru s ředitelem školy Mgr. Jakubem Karáskem.
Zdroj, foto: Ssplbc.cz, Liberecvminulostiasoucasnosti.cz
Editor: Kristýna Havlová
