Nevidomý a z 80 procent neslyšící Angličan Tony Giles je mladý člověk, který od 19 let cestuje po celém světě. V roce 2008, kdy už měl za sebou několik cest, musel podstoupit transplantaci ledvin. I po operaci nebyl pro něj problém pokračovat v cestování. Svoje cesty po světě také už 12 let dokumentuje. V roce 2010 mu vyšla jeho první kniha „Seeing the World My Way“ (Vidět svět na cestách). Na svém blogu zveřejňuje videa, příběhy a fotky z cest. „Cestuji, protože miluji setkávat se s novými a různými lidmi ze všech kultur,” říká o sobě Tony.
Jeho přáním je navštívit všechny země. „Právě teď jsem v Izraeli, je to moje země č. 124,“ říká Tony pro BBC a pokračuje: „Cestuji sám, protože je to větší výzva. Když jsem sám za sebe, lidé se mnou komunikují. Kdybych měl doprovod, nebyl bych sám za sebe a nemohl bych seznámit s dalšími lidmi.“ Svou nevidomou přítelkyni Tatianu bere na svých cestách jako výjimečný doprovod. Tony zatím procestoval Evropu, na svém FB i blogu sdílí videa i fotografie s popisem toho, co “zažil a viděl”.
První místo, které sám navštívil, bylo New Orleans. „Byl jsem sám v cizím městě. Nevěděl jsem, kam jít, co dělat, prostě jsem nemohl jít dál. Musel jsem zamyslet a sám pro sebe si říct: “Tony, to je to, co chceš. Jestli to nechceš, jeď domů.” Tak popisuje Tony svoji první cestu.
Jak probíhá komunikace s lidmi? „Musím být trpělivý, když se ztratím. Nemůžu se řídit podle orientačních bodů, protože nevidím. Projde kolem mě třeba 10 lidí, a pak se někdo zastaví a zeptá se: ‚Ztratil jste se? Potřebujete pomoct?‘ A přesně takhle to funguje,“ říká Tony.
A stejně tak to fungovalo také v Izraeli, kde mu pomohl řidič autobusu, který se s ním začal bavit. Další případ: u Damašské zdi ho úplně cizí muž odvedl ke správné části, protože tam mají oddělenou část pro muže a ženy. Památky a místa vnímá jinými smysly než zrakem a sluchem.
“Mám rád tu atmosféru, tu vůni. Moje zážitky jsou skutečné,“ uzavírá mladý muž.
