Indonéský módní návrhář plánoval v červenci tohoto roku workshop pro zdravotně postižené děti. Cílem workshopu je naučit děti se zdravotním postižením novým dovednostem pro jejich lepší budoucnost. Workshop je z několika důvodů odložen.
Neslyšící módní návrhář
Rafi Ridwan je osmnáctiletý neslyšící módní návrhář. Pochází z Indonésie. Jeho cesta módního návrháře nebyla jednoduchá. Jeho rodiče mu hodně pomáhali. Rafimu se nelíbily šaty, které měla na sobě Ariel z pohádky Malá mořská víla. A tak náčrtem šatů pro Ariel začala Rafiho módní kariéra.
Jednoho dne se maminky zeptal, co je to zvuk. Odpověděla mu, že je to jako barvy. Má mnoho variací, některé jsou tvrdé, jiné měkké. Proto jeho návrhy jsou pestré, nápadité. Hraje si s barvami a vzory.
V devíti letech se stal Rafi nejmladším módním návrhářem v Indonésii. Někteří si mysleli, že jeho sláva je kvůli mladému věku a handicapu. Nebyla to pravda. Stal se známým díky svému talentu a tvrdé práci. Příklad diskriminace z roku 2014, kdy měl mít přehlídku na jedné z nejprestižnějších módních akcí v Jakartě. Organizátoři akce dostali strach, že by na akci nikdo nepřišel. Změnili tak obsazení a přidali známého designéra. I přes to ale Rafi měl velké publikum.
V roce 2011 uspořádal svou první přehlídku s nejslavnějším indonéským designérem Barlim Asmarem.
Projekt: módní a kulinářský workshop pro děti se zdravotním postižením
Rafi nezapomíná na svou náročnou cestu, na boj o své místo ve společnosti. Uvědomuje si, že nebýt jeho talentu a odvážných rodičů, tak by nebyl tam, kde teď je. Ví, že děti s handicapem to mají v Indonésii náročné. Po ukončení školy mají tyto děti omezené možnosti ve výběru zaměstnání.
Rád by nabídl dětem v Indonésii větší možnosti uplatnit se na trhu práce. Připravil všechno potřebné pro spuštění módního a kulinářského workshopu pro děti se zdravotním handicapem. Otevření workshopu Rafi plánoval v červenci tohoto roku na počest svých osmnáctých narozenin. Ale kvůli povodním z ledna a koronavirové pandemii se vše odkládá na neurčito.
Potopa zničila všechno, na čem Rafi pracoval. Budova, ve které se měl konat workshop, byla skoro celá zapuštěna do země. Počítač a látky nakoupené po celé Indonésii byly zničeny vodou a bahnem, certifikáty a náčrty byly znehodnoceny.
Rafi je zklamaný a unavený. Myslí si, že je to nějaká zpráva od Boha, že má s kariérou skončit. Ale zase na druhou stranu si myslí, že by to vzdávat neměl, že jeho píle a práce nesmí být jen tak zahozena.
Rafi vzkazuje: „Bez ohledu na to, odkud pocházíme, bez ohledu na to, jaké postižení máme, je důležité tvrdě pracovat a dosáhnout našeho snu. Takže se nebojte velkého snu.“
Zdroj, foto: Scmp.com, Jakartaglobe.id, Longliveindonesia.com, Liputan6.com
Editor: Lucie Ulrichová
