Devatenáctiletá dívka Vanessa Vlajkovic neslyší a skoro nevidí, ale to ji nebrání v tom, aby dělala to, co má nejradši. Má vášeň pro cheerleading (roztleskávání). Přesto, že jí byl nabídnut kochleární implantát, dívka ho odmítla a raději používá upravenou verzi znakového jazyka, tzv. taktilní auslan (znakový jazyk pro hluchoslepé).
S tím, že odmítla kochleární implantát, se nesmířila její rodina. Vanessa tvrdí, že mnoho lidí má mylný dojem, že kochleání implantáty úplně vyléčí hluchotu, ale není to pravda. Takže komunikuje hlavně prostřednictvím SMS. Používá „QWERTY” klávesnici, která převádí zprávy do Braillova písma.
Narodila se s jen 20% zraku. Postupně se jí začal zhoršovat i sluch a v šestnácti letech jí lékaři diagnostikovali sluchovou neuropatii. Také trpí optickou atrofií, která má vliv na zrakový nerv.
Přesto dívka studuje, právě dokončila první ročník Edith Cowan University v Perthu, kde jí pomáhají dva tlumočníci. Kromě toho se podílí na cheerleadingu – roztleskávání. “Jsem nejšťastnější, když jsem ve vzduchu. Cheer je pro mě vším”, řekla.
Majitelka cheerleading klubu Peta Parker se dokonce naučila základy auslanu, aby byla schopna s Vanessou komunikovat.
Vanessa chce všem ukázat, že není potřeba se držet zpátky, když máme nějaké postižení. “Mnoho lidí si myslí, že neslyšící nebo nevidomí jsou neschopní, ale není to tak. Člověk by měl mít kladný vztah ke každodenním výzvám. Já jsem příkladem toho, že všechno jde”, řekla. Vanessa také doufá, že díky sdílení svého příběhu najdou mnozí lidé sílu splnit si jejich sen.
Zdroj : TZ, dailymail.co.uk
