Seznámení s českým znakovým jazykem
Zdeňce Barešové je 22 let, pochází z Milevska a navštěvuje 3. ročník bakalářského studia Ústav jazyků a komunikace neslyšících. V maturitním roce váhala, kam podat přihlášku, až rozhodlo pečlivé zkoumání studijní nabídky Univerzity Karlovy. Mezi rozmanitou škálou oborů si humanitně založená studentka Zdeňka Barešová všimla oboru, který se zabývá znakovým jazykem. A to ji zaujalo. Odmala totiž fascinovaně sledovala a obdivovala tlumočníky ČZJ ve znakovacím okénku v dolním pravém rohu televizní obrazovky.
Přijímací zkoušky
Samotná příprava na přijímací zkoušky byla pro ni náročná, neboť vyžadovala studium knih o znakovém jazyce, které navíc nebyly dostupné v místě jejího bydliště. Když byla přijata, Ústav jazyků a komunikace neslyšících organizoval dvoudenní setkání studentů oboru. Tady Zdeňka Barešová získala vůbec širší povědomí o ČZJ a o organizaci oboru od starších spolužáků. „(…) Bylo zajímavé, jak tam všichni mezi sebou znakovali a já vůbec ničemu nerozuměla. Ale moc mě to fascinovalo a těšila jsem se na říjen, až do školy nastoupím a začnu se český znakový jazyk učit taky. Když jsem na obor nastoupila, v podstatě jsem uměla ve znakovém jazyce jenom pozdravit. O kultuře neslyšících a o lingvistice znakového jazyka jsem ale nic nevěděla,“ zmínila se pro regionální web Jižní Čechy TEĎ.
O znakovém jazyce
Výhoda oboru spočívá v tom, že výuka je velmi praktická, probíhá v daném jazyce, což dává dostatečný motivační impuls k učení nováčkům, kteří se s českým znakovým jazykem teprve seznamují. „Po první hodině jsme si se spolužačkami pořád opakovaly nové znaky, které jsme se naučily. Postupem času jsem si na nový jazyk zvykla, navíc je znakový jazyk vizuální, takže se učí poměrně snadno.” Ačkoliv je Zdeňka Barešová bezproblémovou studentkou, první semestr vnímá jako náročnou etapu studia, během které bylo nutné osvojit si nejen český znakový jazyk, ale také pochopit jeho zákonitosti, lingvistické principy, ponořit se do komunity a kultury neslyšících. „(…) nebát se a být v kontaktu s neslyšícími, tak se člověk jazyk naučí nejlépe. Myslím si, že teď po těch dvou a půl letech mám kompetence ve znakovém jazyce dobré, ale pořád je co zlepšovat. Učit se ho budu v podstatě celý život, protože tento jazyk se neustále vyvíjí.” Myslí si, že k efektivnímu učení se ČZJ je potřeba mít velkou dávku touhy a nadšení pro tento jazyk. Je vizuální a vyžaduje vysokou představivost, smysl pro detail a vizuální učení.
Tlumočnické zaměření
Je v posledním ročníku a zaměřuje se na tlumočení jako takové. Absolvuje různorodé praxe, v nichž se učí dovednostem simultánního tlumočení. „Máme tento semestr opravdu hodně práce, děláme do toho všelijaké překlady například pro Národní muzeum a zkrátka se připravujeme na dráhu tlumočníků. (…) Po státní zkoušce bych se chtěla pomalu ponořit do profese tlumočníka, ačkoliv vím, že je to ještě spoustu práce a musím na sobě hodně pracovat.” Profesi tlumočníka ČZJ bere jako přínosnou kvůli dlouhodobému nedostatku tlumočníků ČZJ v České republice, zejména v oblasti komunitního tlumočení. Ví, že o práci nebude mít nouzi. Zdeňka Barešová studuje obor, který ji baví a který ji vede k profesi, v níž se bude s láskou angažovat. Kolik vysokoškolsky vystudovaných lidí si toto může říct?
Zdroj, foto: Jcted.cz
Editor: Kristýna Mariáková
