KALIGRAFIE

Slovo kaligrafie pochází ze starořeckého výrazu kalligraphía (καλλιγραφία), který se skládá ze dvou částí: kállos (κάλλος) – krása a gráphein (γράφειν) – psát. Doslovně tedy kaligrafie znamená krásné psaní. Postupně se výraz prostřednictvím latiny rozšířil do evropských jazyků.

Kaligrafie je umění krásného, esteticky propracovaného psaní, při kterém se klade důraz na tvar písmen, přesnost tahů, proporce, rytmus a celkový vzhled písma. V češtině se pro ni používá také výraz krasopis. Kaligrafie může být praktickou dovedností i samostatnou formou výtvarného umění.

Kaligrafie se nejčastěji vytváří ručně pomocí speciálních per, štětců a tuše. Její podoba se liší podle kulturní tradice, například v evropské, čínské, japonské nebo arabské kaligrafii.

V současné době se kaligrafie nejvíce používá při psaní svatebních oznámeních nebo pozvánkách na významné události. Stejně tak pro ozdobné psaní jmen, adres a přání, ale také v reklamách a designu.

V Číně a Japonsku má kaligrafie silnou kulturní tradici. Slouží jako prostředek uměleckého vyjádření, kdy je důležitá nejen podoba znaků, ale také rytmus a energie jednotlivých tahů štětcem.

Zdroj, foto: Oxfordlearnersdictionaries.com, Etymonline.com, Rg-encyklopedie.soc.cas.cz, Shutterstock.com