Vysoký výskyt sluchově postižených v rozvojových zemích
Téměř 80 % lidí s poruchou sluchu žije v zemích s nízkými a středními příjmy. Kvůli nemocem, jako jsou zarděnky, meningitida, spalničky nebo příušnice, je v rozvojových zemích vyšší výskyt sluchových vad než ve vyspělých zemích. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je to hlavně z toho důvodu, že ve vyspělých zemích jsou lidé proti těmto nemocem proočkováni. Problém v rozvojových zemích je také v nedostatečné lékařské péči. Chybí správná diagnostika a následná rehabilitace.

Izolace neslyšících
Světová federace neslyšících říká, že je nezbytné zajistit, aby neslyšící děti byly co nejdříve vystaveny znakovému jazyku. Stefania Fadda, prezidentka Evropského společenství pro duševní zdraví a hluchotu, k tomu dodává, že v případě nerozvinutí jazyka nebudou mít děti přístup ke vzdělání a stanou se osamělými a izolovanými dospělými. Pokud se neslyšící nenaučí komunikovat, může to ovlivnit i jejich duševní zdraví.
Vzdělávání neslyšících v Rovníkové Guineji
Rovníková Guinea je malý přímořský stát v západní části Střední Afriky. Má přibližně 1 600 000 obyvatel a rozlohou je podobný Albánii. Vzdělávání neslyšících v Rovníkové Guineji není jednoduché. Ve vnitrozemí je rozšířen názor, že matky neslyšících dětí byly během těhotenství očarovány a jejich dítě je prokleto. Podpora ze strany státu je také nedostatečná. Vláda má ze zákona povinnost poskytovat vzdělání i dětem se specifickými potřebami. Ve skutečnosti jsou v tomto státě pouze 3 školská zařízení pro neslyšící děti, která navíc provozují soukromé osoby nebo charitativní organizace.

Škola La Fe
Jedním takovým zařízením je škola La Fe v přístavním městě Bata. Byla otevřena v roce 2013 jako první vzdělávací centrum v zemi, které přijímá neslyšící studenty starší sedmi let. Zakladatelkou a učitelkou je Pilar Bilogo, která se mimo jiné ve svém domě stará o šest dětí se sluchovým postižením a jedno dítě, které je němé. Nyní je ve škole přihlášeno více jak 100 studentů. Někteří ale školu nenavštěvují, protože školní autobus je kvůli nedostatečné údržbě mimo provoz a rodiče si nemohou dovolit platit taxi do školy. Prostory školy také nejsou dostačující – chybí peníze na opravy a vybudování internátu. Pilar Bilogo přesto nezoufá a přijímá stále nové studenty a doufá, že jim její škola poskytne útočiště před izolací, kterou neslyšící děti v její zemi trpí.

Zdroj, foto: Theguardian.com
Editor: Kristýna Havlová
