DEZINFORMACE

Slovo dezinformace pochází z francouzského désinformation a ruského дезинформация. Do češtiny se dostalo v období studené války. Vychází z latinského „dis-“ (opačný) a „informare“ (informovat) – tedy „klamná informace“. Setkat se můžete i s anglickým termínem fake news.

Dezinformace je záměrně šířená nepravdivá nebo zavádějící informace, jejímž cílem je manipulace, ovlivnění názorů, vyvolání zmatku nebo destabilizace. Na rozdíl od misinformace (omylné, ale neúmyslné šíření nepravdy) je dezinformace cílená a záměrná. Dezinformace cílí na emoce, předsudky a nedostatek ověřených informací.

Nejčastěji se s dezinformacemi setkáme na sociálních sítích, v řetězových e-mailech nebo na pochybných webech. Nejvíce jsou dezinformace spojovány s tématy, jako  je politika a propaganda, kybernetická bezpečnost a hybridní hrozby. Existují i média, která jsou zaměřena přímo na šíření dezinformací. Obecně platí, že je vždy nutné všechny informace ověřovat a používat důvěryhodné zdroje.

Příklady dezinformací:

Pandemie Covid-19: Vakcíny obsahují mikročipy na sledování lidí.

Válka na Ukrajině: Ukrajina sama odstřelovala vlastní civilisty, aby z toho mohla obvinit Rusko.

Migrace EU: Evropská unie platí migrantům luxusní byty a vysoké dávky.

Zdroj, foto: Slovnikcestiny.cz, Cs.wikipedia.org, Learning-corner.learning.europa.eu, Profimedia.cz