Jmenné znaky pro spolužáky
V mateřské škole v americkém Aspenu došlo k mimořádnému projevu solidarity a empatie. Šestnáct dětí ze třídy paní Hollis Magee se rozhodlo naučit znakový jazyk, aby mohlo lépe komunikovat se svým spolužákem Ottem Bontempem, který je neslyšící. Iniciativa začala, když dal Otto každému ze spolužáků jmenný znak. Toto gesto rozpoutalo vlnu zájmu a snahy porozumět jeho světu.
Výuka znakového jazyka
Paní učitelka Magee zařadila znakový jazyk přímo do výuky, čímž nejen podpořila Otta, ale vytvořila prostředí přirozeného začlenění. Ottova maminka Katrina Gallant vyjádřila své nadšení nad tím, jak se celá třída dokázala s jejím synem propojit: „Děti s ním chtějí komunikovat, vyhledávají ho, hledají cesty, jak se s ním spojit.“ Dle ní bývá často složité, aby dítě se speciálními potřebami našlo ve třídě přijetí. Zde však došlo k pravému opaku.
Pozitivní vliv výuky
Podpora znakové jazyka přesáhla hranice školní třídy. Rodiče ostatních dětí si všimli pozitivních dopadů výuky i doma. Například Mary Bloom, maminka Cy Blooma, uvedla, že její syn začal používat znakový jazyk i mimo školu, a že to přispělo k jeho celkovému jazykovému rozvoji. Znakový jazyk se tak stal nejen nástrojem komunikace, ale i prostředkem pro růst a propojení mezi dětmi. Na základě úspěchu této iniciativy Ottovi rodiče založili projekt Aspen Sign Language, který nabídne veřejné kurzy znakového jazyka. Cílem je rozšířit povědomí o tomto jazyku a vytvořit otevřenější komunitu pro neslyšící a nedoslýchavé.
Zdroj, foto: Aspentimes.com
Editor: Kristýna Havlová
