Body shaming
Poslední dobou se slovo body shaming skloňuje ve všech pádech v médiích a lifestyle oblasti. Díky internetu se schopnost kritizovat druhé lidi uplatňuje o něco snadněji, lze to dělat skrytě pod anonymním vzkazem. V kyberprostoru je body shaming často davovou akcí, funguje jako jakýsi řetězec gradujících reakcí, v němž si frustrovaní lidé kompenzují své neštěstí na vzhledu druhých prostřednictvím kritických poznámek. Body shaming je anglický výraz, který jednoduše znamená dehonestování lidského těla čili zesměšňování fyzické stránky člověka (to, jak vypadá). Je praktikován jak blízkými, tak cizími osobami. Může se projevit ve formě cílené kritiky (hláška typu: Máš velký zadek.) nebo skryté manipulace (hláška typu: Blíží se léto a plavková sezóna.).
Čeho všeho se body shaming týká?
Body shaming řeší celý vzhled, což znamená, že se kritizuje cokoliv, co se danému kritikovi hodí. Kritizuje se obezita i hubenost, výška, rozsah ochlupení (přemíra, nedostatek), barva kůže, barva vlasů, typologie těla, svalnatost člověka, zvláštní rysy obličeje (pihy, předkus, velký nos), akné, lupénka, ekzém, tetování, piercing atd. Body shamingem se rozumí také nadměrné pozitivní komentáře o kráse, kdy krása člověka zastiňuje všechny jeho vnitřní kvality (např. krásná moderátorka je v očích veřejnosti vnímána spíše jako sexsymbol než seriózní zpravodajka).
Síla body shamingu
Nemístné, opakované, sílící kritické komentáře o postavě člověka vážným způsobem nahlodávají jeho sebevědomí. Každý z nás se setkal s jistou formou body shamingu v průběhu života. Jsi hubená, měla bys jíst. Podívej se na sebe, jak vypadáš! Ty jsi ale přibral. Nemáš ani prsa. Máš odstáté uši. Jsi vysoká jak žirafa. Co to máš na sobě? apod. Kritici si vůbec neuvědomují, jaký vliv má slovo, které vysloví a že nemístná poznámka o postavě může vést k závažným zdravotním a psychickým problémům oběti body shamingu, např. k poruše příjmy potravy, nízkému sebevědomí či k depresivnímu jednání ústícímu až v sebevraždu.
Ideál krásy
Ideál krásy se řeší od nepaměti, v každé historické etapě se společnost řídila jinými atributy krásy. Krása v ženském pojetí je snad nejvýraznějším tématem vzhledu ve všech dobách. Nejprve ideální ženou byla žena s plnými tvary (Věstonická Venuše), protože baculatost byla znakem dobrého postavení ženy ve společnosti. Poté se ideálem stala krásná hubená žena (Twiggy, Kate Moss či andílci z Victoria Secret). Pojetí ideální krásy tvoří také společenské předsudky, stereotypy, pohádky či pověry. Ideální krása v soudobé společnosti je definována médii, lifestylovými magazíny, influencerskou skupinou, všudypřítomnou falešnou reklamou (retuš). Bohužel je proklamována nesprávnými indikátory, dnešní ideál krásy je totiž pokroucený a neodpovídá realitě.
Internetová challenge
Šikana nabývá velkého významu v kyberprostoru, kde je možnost veřejného ponížení. Body shaming v online prostředí se bohužel často ukazuje na základě nesmyslných výzev na sociálních sítích, v nichž dívky/kluci musí dokázat, že jejich míry jsou ideální. Namátkou můžeme vysvětlit jednu výzvu s názvem Paper challenge. Je to výzva, v níž jde o to, aby se dotyčný vyfotil s A4 listem papíru na výšku před svým pasem. Pokud je hubenější než A4 list papíru – splnil výzvu. Na stejném principu fungovala jiná výzva – mobil položený na obou kolenou zároveň.
Slavní, kteří jsou objekty body shamingu
Body shaming obtěžuje rovněž slavné osobnosti. Dlouhodobě s tímto fenoménem bojují zpěvačky Adele nebo Ewa Farna. Média neustále řeší jejich postavy, kritizují vzhled a devalvují jejich osobnost. A v jejich štíhlejších obdobích nezapomenou komentovat, zda-li náhodou netrpí poruchou příjmu potravy. Body shaming v pozitivním slova smyslu je stejně nepříjemný jako ten opačný. Obtěžující, nemístné, neadekvátní, sílící lichocení a pozitivní reakce pouze na vizuální stránku mají totožný negativní vliv na psychiku. Své o tom ví česká moderátorka Linda Bartošová.
Body positivity na české půdě
Každý z nás by si měl uvědomit, že jsme originální a tím pádem krásní takoví, jací jsme, respektive jak vypadáme. Ačkoliv se v posledních letech zintenzivňují snahy v médiích poučovat veřejnost o zdravém životním stylu, stále jsme pozadu ve společenském komentování druhých lidí. Nejdůležitější formou vnímání je ta naše – individuální. Mít vlastní sebevědomí a vlastní hlavu a nenechat si vnutit názory ostatních je jedna z mnoha podstatných lidských kompetencí. O sebedůvěře a sebelásce existuje spousta užitečných iniciativ, které se vyplatí sledovat. V České republice se o toto téma stará např. Kristýna Dolejšová s vlastním projektem Za normální holky, který naleznete hlavně na Instagramu. Ridina Ahmed, která rozjela úspěšnou komunitní iniciativu Moje tělo je moje, kterou naleznete na Facebooku, vede rovněž úspěšný podcast s názvem Sádlo, v němž sdílí zkušenosti lidí s body shamingem.
Zdroj, foto: Respekt.cz, Studenta.cz, Markething.cz, Wikipedia.org, Fashionmagazin.cz, Wave.rozhlas.cz, Pixabay.com, Prozeny.cz, Digital.rozhlas.cz, Marianne.cz, Today.com
Editor: Kristýna Mariáková
