ZE SVĚTA

Znakový jazyk pomáhá pochopit, jak funguje mozek

Mozek je nejsložitější a nejzáhadnější orgán v těle. Doteď vědci nemají zmapovaný celý mozek. Nedávno zjistili, že pomocí znakového jazyka mohou více pochopit, jak funguje mozek. Znakový jazyk pomáhá pochopit, jak pracuje mozek. 

Nejnovější technologie

Ve vědě jsou různé výzvy. Jednou z mnoha výzev je pochopit, jak funguje mozek. A k překonání téhle výzvy pomáhá nejnovější technologie – vizualizace mozkové aktivity. Vizualizace mozkové aktivity pomáhá pochopit, jak mozek zpracovává znakové jazyky. 

Vlevo: Neslyšící lidé používající britský znakový jazyk, Střed: Slyšící lidé používající britský znakový jazyk, Vpravo: Slyšící lidé používající angličtinu, Nahoře: levá hemisféra, Dole: pravá hemisféra 

Revoluce v neurovědách

Vědci věří, že díky jejich objevu bude další nová revoluce v neurovědě. Zjistili totiž, že mozku nezáleží na tom, jestli mluvíte nebo znakujete. Vědci věřili, že oblasti v mozku, zodpovědné za řeč, jsou primárně: Brocovo řečové centrum pro mluvení a Wernickeho centrum pro porozumění řeči. Při výzkumu zjistili, že tyto oblasti jsou aktivovány pomocí řeči a také znakového jazyka. 

Umístění Brocova centra a Wernickeova centra v mozku

Karen Emmoreyová

Karen Emmoreyová, výzkumná pracovnice na Státní univerzitě v San Diegu (USA), říká, že se zdá, že tyto oblasti souvisí s lidskou komunikací, bez ohledu na to, zda jde o mluvení či znakování. Karen ale není jediná, která k tomuto závěru došla. V roce 2000 výzkumnice Laura-Ann Petitto, která v současné době pracuje na Gallaudetově univerzitě (USA), pomocí pozitronové emisní tomografie (zobrazovací metoda užívaná v nukleární medicíně) zjistila také, že Brocovo řečové centrum a Wernickeovo centrum pro porozumění řeči funguje stejně jak při mluvení, tak při znakování. Další výzkum z roku 2002 provedený MacSweeneyem a dalšími vědci se zobrazením aktivity mozku ukazuje, že jsou aktivovány podobné oblasti mozku. 

Karen Emmoreyová

Aktivace v mozku

Avšak znakový jazyk oproti mluvené řeči aktivuje ještě další část mozku – oblast vizuálního zpracování a kontroly pohybu rukou. Znakový jazyk, který se používá k vyjádření prostorových vztahů, aktivuje oblasti, kde se zpracovávají prostor a tělesné uvědomění, a to se u mluvené řeči neděje. 

Pantomima

Karen vedla i studii v roce 2011. Ta studie zkoumala oblasti mozku, které jsou aktivovány pantomimou, jen aby mohla potvrdit, že znakový jazyk není pantomima, ale jazyk. Jak probíhala studie?  Vědci ukázali neslyšícím a slyšícím lidem předměty jako koště nebo kladivo a požádali je, aby pantomimicky předvedli, jak se používají. Potom požádali neslyšící, aby ve znakovém jazyce vyjádřili sloveso spojené s každým objektem. Zjistili, že jak neslyšící, tak slyšící lidé k předvedení aktivovali stejnou oblast mozku – vyšší mozkovou kůru – spojenou s uchopením předmětu, a nikoli oblast jazyka. Ale největším překvapením bylo zjištění, že u neslyšících byla aktivována jedna oblast mozku, když předváděli pantomimu, ale když znakovali ve znakovém jazyce sloveso, aktivovaná oblast mozku byla jiná. 

V slovesech znakového jazyka na obrázcích A a B se aktivují jiné oblasti mozku než při pantomimě, která představuje akci stravování vidličkou na obrázku C 

I když obě formy projevu se shodovaly, aktivované oblasti v mozku byly odlišné. Zajímavým faktem je, že mnoho znakujících neslyšících má vyšší dovednosti v oblasti pantomimy, ale pokud by znakový jazyk byl pantomimou, pantomima by aktivovala stejnou oblast v mozku jako znakový jazyk, což se ale nedělo. Tak Karen a její tým došly k závěru, že pantomima nemá vztah ke komunikaci. V slovesech znakového jazyka na obrázcích A a B se aktivují jiné oblasti mozku než při pantomimě, která představuje akci stravování vidličkou na obrázku C. 

Důležitost výzkumu

Tento výzkum je důležitý ze dvou důvodů: zaprvé proto, že nám říká, že Brocovo řečové centrum a Wernickeovo centrum nejen zpracovávají řeč a slyšení, ale jsou to obecně oblasti pro zpracování jazyka, tj. lidské schopnosti komunikovat (buď mluvenými jazyky nebo znakovými jazyky). A za druhé, protože potvrzují, že znakové jazyky jsou stejně komplexní jako mluvené jazyky, což posiluje jejich hodnotu pro člověka a užitečnost pro každého, nejen pro neslyšící.

Pro jaké oblasti je toto zjištění důležité? Především pro obecnou lingvistiku a neurolingvistiku. Ale je tu další otázka, na kterou vědci budou muset najít odpověď. A ta otázka zní –  v jakém jazyce myslí neslyšící? Když neslyšící osoba myslí, přemýšlí ve znakovém jazyce nebo v mluveném jazyce? Ve kterém jazyce myslí bilingvální neslyšící osoba, která ovládá plynně jak znakový jazyk, tak i jeden nebo více mluvených jazyků?

Těžko říci, ale existují výzkumy vrozeně neslyšících, kteří se nenaučili znakový jazyk a znají pouze jeden mluvený jazyk: jejich mozek nikdy nevyvinul „vnitřní hlas“, který by jim pomohl zpracovat informace, a proto mají potíže se zpracováním komplexních a abstraktní úkolů.

Zdroj, foto: Unusualverse.com, 
Editor: Magda Jandusová

Back to top button
Close