Z DOMOVA

Znakový jazyk je náročný, říká speciální pedagožka

V Karlovarském kraji žijí desítky dětí se sluchovým postižením. Přesto zde není žádné školské poradenské zařízení, které by zajišťovalo komplexní speciálně pedagogickou a poradenskou péči dětem, žákům a studentům se specifickými potřebami i jejich rodičům a školským zařízením.

Pedagogičtí pracovníci ze Základní školy a střední školy v Karlových Varech (ul. Vančurova, ul. Svahová) se začali více zaměřovat na děti se sluchovým postižením. „Chceme rozšířit a zkvalitnit naše služby,“ říká Adéla Křížová – pedagožka Speciálně pedagogického centra v Sokolově. Když rodiče potřebují vypracovat doporučení, jak s dítětem se sluchovým postižením dále pracovat, musí dojíždět na specializovaná pracoviště v jiných částech republiky. Ukázalo se, že to bez znalosti znakového jazyka nepůjde.

Speciálně pedagogické centrum Sokolov

Znakový jazyk se proto začali učit. Oslovili Českou unii neslyšících a zprostředkovali výuku znakového jazyka učitelkám a speciálním pedagožkám ze Sokolova a Karlových Varů. “Připravujeme se na to, že znakový jazyk začneme vyučovat a dále zprostředkovávat dětem,“ vysvětluje Adéla Křížová.

Paní Křížová poskytla internetovým stránkám iDNES rozhovor, kde popisuje všemožná úskalí výuky znakového jazyka (redakčně zkráceno a upraveno):

Znakovat jsem se dříve neučila. Všichni říkali, že znakový jazyk je ohromně těžký a že má i regionální odchylky – něco jako nářečí – a dosud není jednotný.

Udělat přebrept ve znakovém jazyce je velice snadné. Znakový jazyk obnáší spoustu pohybů, pozic rukou, dlaní, prstů. Jen drobná odchylka může úplně změnit význam předávané informace.

Znakový jazyk se liší od českého jazyka. Znakový jazyk má svůj znakosled, který je trochu jiný než slovosled v českém jazyce. Je to náročné na zapamatování. Vymysleli jsme si proto vlastní systém, kdy se navzájem natáčíme, a podle toho se učíme doma.

Slyšela jsem, že naučit se jazyk tak, aby ho člověk mohl aktivně používat, trvá asi osm let každodenní práce. Znakový jazyk je komplikovanější v tom, že si mluvčí musí zapamatovat nejen pozice prstů, rukou, dlaní, ale i jejich pohyby včetně mimiky.

V Karlovarském kraji je podle statistiky kolem třiceti dětí se sluchovým postižením. Konečné číslo to ale asi nebude. Jejich rodiče často řeší otázku, do jaké školy neslyšící dítě dát. Buď se stěhují do regionů, kde jsou školy pro neslyšící, a nebo zůstanou a umístí své dítě do internátu při škole pro neslyšící (kvůli velké vzdálenosti bydliště od školy). Další část dětí je v inkluzi v běžných školách (ZŠ, MŠ).

V Karlových Varech se rýsuje speciální třída pro sluchově postižené děti. Děláme pro její vznik vše. Zatím je ale vše v plenkách.

Zdroj, foto: Idnes.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Back to top button
Close