Dne 17. října zemřel pan docent Ing. Jaroslav Hrubý, Csc.
Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, obor radioelektronika. Dál se věnoval mikroelektronice v Ústavu radiotechniky a elektrotechniky ČSAV.
V roce 1976 se manželům Hrubým narodila dcera, která po meningitidě ve věku 4 měsíců ohluchla. Tato událost vedla k tomu, že se tento muž začal stále více zabývat elektronickými pomůckami pro sluchově postižené. V Ústavu fyziologických regulací ČSAV založil se svými vědeckými aspiranty Laboratoř elektronických smyslových náhrad.
Vytvořili první počítačové programy pro neslyšící, psací telefon pro neslyšící, náramkovou vibrotaktilní pomůcku, kochleární neuroprotézu.
Po listopadu 1989 založil Federaci rodičů a přátel sluchově postižených a stal se jejím předsedou.
V roce 1990 byl zvolen prezidentem Československé rady pro humanitární spolupráci. V roce 1991 byl jmenován 1. místopředsedou Vládního výboru pro zdravotně postižené občany.
Od září 1994 do února 1995 byl na Fulbrightově studijním pobytu v USA, kde provedl srovnávací studii českého a amerického zákonodárství týkajícího se zdravotně postižených.
V dubnu 1999 obhájil na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci docentskou habilitační práci v oboru speciální pedagogika.
V letech 2000-2003 byl mezinárodním koordinátorem projektu Internet jako potenciální zdroj nových pracovních příležitostí pro neslyšící programu Leonardo da Vinci Evropské unie.
Mimo jiné je autorem knížky Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu (I. a II. díl) a knížky Mobilní telefony pro neslyšící.
Celý svůj život zasvětil zlepšování životních podmínek neslyšících lidí prostřednictvím zákonů, mimo jiné měl zásluhu na uzákonění znakového jazyka, na zavedení skrytých titulků a šířil osvětu mezi většinovou společností.
Zdroj : TZ, asnep.cz
Upřímnou soustrast rodině.
tuto smutnu spravu som sa dozvedel az po vyse roku…nam s narodil v 1983 nepocujuci syn matej a boli sme samozrejme zrveni…hladalib sem rozne kontakty na lekarov, rodicov,,,a nasli sme jaroslava. povzbudzoval nas slovom aj pismom ale aj prikladom irenky, pozvali nas na navstevu do prahy. boli sem svedkami jeho prvej kochlearnej implantacie, na ktoru nas nahovaral ale sme sa – asi zial – neodhodlali…V bratislave ich potom zacal robit moj priatel prof. Profant. nam sa potom v 1989 narodil aj druhy nepocujuci syn adam. ked sa rozdelila republika, nase kontakty sa oslabili, ale obcas sme si napisali a aj nas navstivil v Bratislave. videl som na nom ze ma toho vela , stazoval sa mi na zdravie…
dnes som si pozeral satelitne obrazky prahy a zabludil som do stvrte kde sme boli na navsteve…a tak som si tukol jeho meno, reku skusim pohladat na neho kontakt… vynorila sa jeho znama publikacia a…tato smutna sprava…bol nezistne oddany veci sluchovo postihnutych, aj ked nebol v tom odbore studovany pochopil vdaka svojej osobnej skusenosti take suvislosti ze ich potom aj prednasal na VS…
uz mi nezostava mu len podakovat za priazen a podporu, rodine ex post kondolujem. Cest jeho pamiatke, bohumil kovac bratislava.
Stezoval na spatne dychani…. Lezi v Praze 5 Krematorium motol. Neda se mi zapomenout. 🙁