ZE SVĚTA

Studie zjistila, že děti, které umí znakový jazyk, udržují lépe oční kontakt s rodiči

Americký výzkumný tým se pokoušel dokázat, že pomocí znakového jazyka děti vytváří sociální spojení mezi rodičem a dítětem. S jakým výsledkem přišel výzkumný tým? 

Vývoj dětí do jednoho roku

Každé dítě prochází určitým obdobím vývoje. Děti do prvního roku zažívají rychlý vývoj. Do prvního roku se učí například pást koníčka, otáčet se na břicho, atd. A vyvíjí se také navázání vztahu s rodiči. Důležitý je především pohled do očí, protože prostřednictvím očí komunikují. Díky tomu se vytváří sociální spojení mezi rodičem a dítětem. Oční kontakt je spojen s raným učením slov. A právě výzkumný tým chtěl zjistit, zda je rozdíl mezi dětmi z neslyšící rodiny, kde komunikují pomocí znakového jazyka a dětmi ze  slyšící rodiny. 

Kojenec

Výzkumný tým 

Byl tak založen výzkumný tým, který byl pod vedením Institutu pro učení a mozkové vědy University of Washington (I-LABS). Výzkumný tým hledall neslyšící kojence vychovávané neslyšícími rodiči, u kterých je primární používání vizuálního jazyka (znakového jazyka) a vizuálních podnětů.

Studie

Výsledek výzkumu ukazuje na to, že na prvních zkušenostech záleží: Neslyšící děti, které využívaly americký znakový jazyk (ASL), více sledovaly okolí pohledem. A to dokonce na pokročilejší úrovni než slyšící děti. Studie, která byla publikovaná 15. 10. 2019 v časopise Developmental Science, vychází z širšího výzkumu raného učení a zjistila, že neslyšící kojenci neslyšících rodičů mohou být více naladěni na sociální a vizuální signály druhých než slyšící kojenci

Časopis Developmental Science

Adaptace

Rechele Brooks je vědecká pracovnice I-LABS a je hlavní autorkou studie. Rechele říká, že děti se přizpůsobují lidem, kteří s nimi komunikují. Také říká, že ať je jakýkoliv váš sociální kontext (vztahy s lidmi, např. rodina), vždy se učíte od lidí, kteří se pohybují kolem vás.  

Děti nemají problém s interakcí s ostatními lidmi, to znamená, že děti ve svém prostředí jsou naladěné na sociální podněty od malička. 

Rechele Brooks

Jak výzkum začínal?

 Během studie narazil vědecký tým na zádrhel – je totiž málo neslyšících kojenců, kteří mají také neslyšící rodiče. Je jich pouze 10%. Výzkumný tým proto rozšířil výzkum na celou zem. 

Nakonec se vybralo 12 neslyšících kojenců a 60 slyšících kojenců stejného věku pro tuto studii. Obě skupiny měly od narození přirozené zkušenosti s jazykem ve svých rodinách – neslyšící kojenci s vizuálním jazykem (ASL) a slyšící kojenci s mluveným jazykem.

Experiment

Během studie sedělo každé dítě s rodičem a bylo čelem k výzkumníkovi za stolem. Výzkumník postavil na stůl dva předměty, každý předmět stál na každé straně dítěte. Výzkumník se jen podíval na z těchto dvou objektů a fotoaparát zaznamenal odpověď dítěte. Každá zkouška byla objektivně „hodnocena“ na základě toho, kam dítě zaměřilo svůj pohled.

Skóre ukázalo, že neslyšící kojenci byli téměř dvakrát úspěšnější než slyšící kojenci v tom, jak přesně sledovali pohled dospělého. Mladší neslyšící kojenci (ti ve věku od 7 do 14 měsíců) vykázali ještě větší úspěšnost než slyšící vrstevníci.

Důvodem proč neslyšící kojenci byli ve výzkumu úspěšnější je, že kojenci jsou od narození vystaveni znakovému jazyku. Neslyšící kojenci totiž museli střídat svůj pohled mezi rodičem, který znakuje a ukazuje na konkrétní předmět. Dalším důvodem je, že neslyšící kojenci mají zvýšenou vizuální kontrolu v důsledku toho, že se spoléhají pouze na vizuální podněty a nikoliv na sluchové narážky. 

Další objev

Výzkumný tým zjistil v experimentu, že neslyšící kojenci jsou víc ochotnější ohlédnout se na dospělého poté, co sledovali jeho pohled. Toto „zpětné“ chování je forma komunikace, která může naznačovat, že dítě hledá více informací od dospělého. 

Slyšící kojenci se mohou učit jak z toho, že se na dospělého dívají, tak z toho, co o tom dospělý ústně říká; neslyšící kojenci se musí spoléhat jen na vizuální podněty.

Andrew Meltzoff

Andrew Meltzoff, spoluředitel I-LABS a spoluautor studie dodal, že neslyšící děti, stejně jako slyšící, se snaží komunikovat s ostatními.  Avšak jsou vychovávány ve vizuálním jazyce, a  tak skvěle se přizpůsobují vizuálním signálům od dospělých. Andrew řekl, že lidská mysl a mozek se flexibilně přizpůsobují, aby dosáhly našeho základního práva – na spojení s ostatními.

Financování studie

Studii financovala Národní vědecká nadace, Národní institut zdraví dětí a lidského rozvoje, výzkumné středisko pro slyšení ve Virginii Merrill Bloedel a fond pro inovační výzkum I-LABS.

Zdroje, foto:Uea.ac.uk, Ilabs.washington.edu, Google.com, Sciencedaily.com, Twitter.com
Editor: Magda Jandusová

Back to top button
Close