Neslyšící muž s infarktem se v nemocnici málem vůbec nedomluvil

0

V pátek 15.7. došlo v kanadské provincii New Brunswick k nepříjemné události – neslyšícího jednašedesátiletého muže Marka Tonera přivezla do krajské nemocnice Saint John sanitka s podezřením na infarkt. Problém nastal, když bylo potřeba se domluvit.

mark-and-susan-toner
Mark a Susan Tonerovi

Nemocnice totiž nemá vlastního tlumočníka nebo zprostředkovatele znakového jazyka, uvedla výkonná ředitelka Brenda Kinney.

brenda-kinney

Ta odmítla diskutovat o případu konkrétního pacienta z důvodu ochrany osobních údajů. Řekla, že pokud není případ naléhavý, mohou se domluvit s někým z rodiny nebo přímo s pacientem písemnou formou. V naléhavých situacích vynaloží veškeré úsilí k nalezení tlumočníka. Bohužel v této chvíli nebyl žádný tlumočník k dispozici.

Manželka pana Tonera Susan dostala zprávu z nemocnice, že jejího manžela hospitalizovali. Hned zavolala přes službu pro neslyšící a nedoslýchavé na tísňovou linku, ale nedostala žádnou odpověď. Několikrát se pokoušela volat recepční, ale ani tady neuspěla, žádného tlumočníka nesehnala.

Ze zoufalství se obrátila na sociální média, aby vyhledala kohokoliv, kdo ovládá znakový jazyk. Na facebooku se jí ozvala paní Shelley Adams, která má čtrnáctiletou dceru Kelci a ta znakový jazyk ovládá.

Kelci Adams
Kelci Adams

Kelci se totiž rozhodla naučit se znakový jazyk poté, co byla inspirována televizním pořadem s názvem Switched at Birth. Považovala to za skvělý nápad a s přítelem chtěli vědět, jak dlouho trvá, než se slyšící člověk naučí znakový jazyk.

Kelci panu Tonerovi moc pomohla, byla trochu z tlumočení nervozní, ale pomohla ráda. Panu Tonerovi se značně ulevilo. Paní Susan o Kelci řekla, že je to velmi příjemná dívka a za tlumočení ji pochválila.

Tento případ upozornil na nedostatek prostředků pro neslyšící a nedoslýchavé v New Brunswick. Paní Lynn LeBlanc, výkonná ředitelka organizace pro neslyšící a nedoslýchavé řekla, že jsou ve městě na celou provincii pouze čtyři kvalifikovaní tlumočníci, kteří pracují sedm dní v týdnu, často 60-80 hodin týdně a jsou vyčerpaní, protože se neslyšícím snaží své služby nabídnout v co nejvyšší míře.

Paní LeBlanc ocenila pomoc Kelci panu Tonerovi, ale zároveň varovala, že amatérské tlumočení může být riskantní z toho důvodu, aby nedocházelo k dezinformacím. Než se tlumočník stane kvalifikovaným a bude moci plynule tlumočit, trvá to i několik let, včetně tříletého studia na vysoké škole a po promoci ještě musí absolvovat pětiletou stáž. Bohužel je málo lidí, kteří se pro toho studium rozhodnou.

Zdroj : TZ, cbc.ca

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Mohlo by vás zajímat...
Close
Back to top button